Atény (od našeho zpravodaje) - Bývala tu velká americká vojenská základna, teď tu v přízemním domě sídlí zařízení, které si říká Metropolitní klinika.
Na jihovýchodě Atén, za konečnou stanicí metra Elliniko a kousek od rušné dálnice, lékaři v malých ordinacích přijímají a prohlížejí pacienty.
Není to ale normální nemocnice nebo zdravotní středisko. Pracují tady dobrovolníci a zadarmo. Léky a vybavení dostává od dárců a lidé, kteří sem docházejí, mají jedno společné. V době řecké krize přišli o práci i o zdravotní pojištění.
Na těchto malých dobrovolných klinikách, kterých po celém Řecku vyrostlo zhruba čtyřicet, mají bez peněz prohlídku a léky. Alespoň něco.
Od pondělí do soboty
Nezaměstnanost v Řecku je kolem šestadvaceti procent a v rámci drastických úspor na snížení dluhů řecká vláda výrazně osekala výdaje na zdravotnictví.
"Fungujeme díky tomu, že lidé, kteří si to mohou dovolit, pro nás léky a zařízení nakupují. Nebo se skládají, například na sušené mléko pro kojence. Prostory bývalé americké základny jsme dostali od místní radnice, ta platí i vodu a elektřinu. Původně se měl pozemek prodat, ale to je nyní zastaveno," říká psycholožka Maria Rota, která má soukromou ordinaci a tady vypomáhá jako dobrovolnice.
Desítky lékařů se tady střídají podle toho, jak mají volno ve svém vlastním zaměstnání. Od pondělí do soboty.
"Jako psycholožka vím z první ruky, co ta krize s lidmi dělá. Nedokážete si představit, jak za poslední roky narostla spotřeba antidepresiv. Máme je i tady a často předepisujeme," říká Maria Rota a ukazuje sklad léků, výživy pro kojence i plenek, které klinika rovněž poskytuje zdarma.
Češka Hana Dvořáková, která se v Řecku provdala a roky tu žije, potvrzuje, že některé rodiny klesly na hranu existenčních potíží. "V místě, kde bydlím, se lidé skládali malému klukovi na brýle, protože rodina na to prostě nemá. Naštěstí solidarita v Řecku funguje, lidé si teď snaží pomáhat," řekla Aktuálně.cz.
Tvrdá úsporná opatření na Řeky doléhají už pátým rokem. Zvýšení daní, snižování platů, penzí a veřejných výdajů jsou součástí dohody, která umožnila zemi od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) čerpat pomoc v celkové výši 240 miliard eur.
Grexit je nepravděpodobný
Řecký dluh ale stále činí 174 procent HDP, přibližně 322 miliard eur. Podle předpovědi MMF se měl snížit do roku 2020 na 124 procent HDP, ale to se velmi pravděpodobně nepodaří.
Podmínky splácení dluhu a sociální dopady škrtů jsou tématem nedělních voleb. Hlavním favoritem je Koalice radikální levice (SYRIZA), která žádá po Evropě částečné odpuštění dluhů. Chce zároveň zvýšit minimální mzdy, zvýšit veřejné výdaje.
Tedy věci, které jsou v zásadním rozporu s dohodami, které Řecko v květnu 2010 uzavřelo s takzvanou trojkou (EU, ECB a MMF).
Výhra Syrizy vyvolává nervozitu v Evropě a mezi investory. Nová jednání o splácení dluhu přinesou nejistotu a na konci jedné z možných cest je odchod Řecka z eurozóny, byť sám lídr Syrizy Alexis Tsipras to odmítá a podle průzkumů více než dvě třetiny Řeků chtějí dál platit eurem.
Ratingová agentura Moody's i analytici Commerzbank nebo Goldman Sachs považují "grexit" neboli odchod Řecka z eurozóny za málo pravděpodobný, ať dopadnou volby jakkoliv.
"Vystoupení z eurozóny by bylo pro Řecko katastrofou. Nejsme v současné době konkurenceschopní, potřebujeme investice, vše by se jen zhoršilo. Co se týká Syrizy a jejího programu, nebyl bych až tak pesimistický. Ve srovnání třeba s rokem 2011 strana dost slevila ze svého radikalismu a je schopná pragmatismu a kompromisů," řekl Aktuálně.cz finanční analytik Sotiris Papaioannou z aténského Centra pro plánování a ekonomický rozvoj (KEPE).
I vládnoucí pravicová Nová demokracie, která v průzkumech několik procent na Syrizu ztrácí, slibuje změny. Premiér Antonis Samaras v kampani slíbil snížení daní, nová pracovní místa a už žádné snižování platů a důchodů.
Obavy z voleb
"Největší problém je nezaměstnanost. Radnice teď musejí dávat mnoho peněz na sociální účely. Z voleb mám trochu obavy, protože mohou přinést nestabilitu. Nikdo neví, co bude. Ale dokud je nezaměstnanost tak vysoká, život se těžko bude výrazně zlepšovat," řekla Aktuálně.cz Maria Androutsou, starostka aténského obvodu Agios Dimitrios, kde žije zhruba sto tisíc lidí.
"Osobně si myslím, že Evropa by měla být trochu flexibilnější a uzavřít novou dohodu, která by pro mnoho Řeků snížila sociální dopady a dala by jim naději, že se věci zlepšují."
Lékařka a dobrovolnice z Metropolitní kliniky Maria Rota rovněž říká, že naděje na lepší budoucnost je právě to, co Řekům chybí.
"V den, kdy se věci vrátí do normálu a lidé si budou moci dovolit obvyklou zdravotní péči, naše klinika skončí. Ale obávám se, že to je hodně daleko. Přestože tlačíme a budeme tlačit na vládu, že zrovna na zdravotnictví se šetřit nemůže."
