Budapešť/Brusel/Berlín - Proud běženců proudících ze Srbska do Maďarska o víkendu mírně zeslábl, podle místních úřadů ale "exodus nadále pokračuje".
Při hromadných potyčkách mezi běženci v uprchlickém centru v německém Kasselu v neděli utrpělo zranění 14 lidí, z toho tři policisté. V tamním stanovém městečku se střetly stovky osob.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Spojené státy jsou připraveny spolupracovat na vyřešení syrského konfliktu se všemi zeměmi, tedy i s Ruskem a s Íránem. Prohlásil to americký prezident Barack Obama v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, kde dnes začala všeobecná rozprava. Americký prezident v projevu upozornil, že k tomu, aby bylo dosaženo konce války, je zapotřebí to, že syrský prezident Bašár Asad nesmí zůstat ve svém úřadu. Asad podle něj na poklidné protesty reagoval represemi a zabíjením a není schopen zemi dovést k míru. Obama rovněž vyzval k větší spolupráci mezi zeměmi. "Jestliže spolu nebudeme efektivně spolupracovat, budeme muset čelit následkům," uvedl americký prezident. "Spojené státy nedokážou vyřešit světové problémy samy," dodal.
Německo má v úmyslu vyčlenit pět miliard eur (asi 136 miliard Kč) z letošních neplánovaných příjmů státního rozpočtu, aby pomohly pokrýt náklady na péči o žadatele o azyl v příštím roce a zároveň tak dodržet slib, že vláda udrží vyrovnaný rozpočet. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na návrh rozpočtových dodatků, který v pondělí získala. Podle něj vláda plánuje převést nečekaně vysoké příjmy z daní a prodeje mobilních licencí do zvláštního fondu. Tyto peníze by pak mohly příští rok pomoci vládě a 16 spolkovým zemím vyrovnat se s přílivem migrantů, jejichž počet podle předpovědí jen letos dosáhne 800 000 osob.
Slovenské policejní prezidium v reakci na výtky ombdusmanky Dubovcové vůči zásahu v zajišťovacím táboře pro běžence zopakovalo, že zákrok považuje za zákonný a přiměřený. Mluvčí prezidia Denisa Baloghová ČTK sdělila, že k zásahu policie přistoupila až po zhruba čtyřech hodinách od narušení vnitřního řádu v policejním zařízení a že mezitím se policisté snažili zvládnout situaci domluvou a vysvětlováním. "Průběh zákroku byl podle našeho názoru profesionálně zvládnutý. Během služebného zákroku policisté zajistili u nejagresivnějších jednotlivců různé podomácku vyrobené bodné a sečné zbraně, které představovaly riziko možného použití vůči jiným osobám," uvedla Baloghová. Dodala, že případ nadále vyšetřuje inspekce ministerstva vnitra.
Redaktor Aktuálně.cz Martin Novák píše: "Vladimir Putin ve Valném shromáždění OSN nenaznačil, jaké jsou jeho úmysly v Sýrii, kam nyní posílá vojáky a mnoho zbraní. Asada a Kurdy označil za jediné bojovníky s teroristy, vyzval k velké mezinárodní koalici proti Islámskému státu v čele s muslimskými zeměmi. Obama naopak napadl Asada jako tyrana, který shazuje bomby na děti. Prezidenti tak potvrdili, že spor o Asadův režim a jeho budoucnost je velkou překážkou ve společném postupu proti islamistům."
Celý text čtěte ZDE.
Pan Ki-mun vůbec poprvé vyzval k tomu, aby se situací v Sýrii zabýval Mezinárodní trestní soud (ICC). Během svého projevu uvedl, že "oběťmi barelových bomb a terorismu se i nadále stávají nevinní Syřané" a že tyto "brutální zločiny nesmějí zůstat bez potrestání". Barelové bomby dokáží zničit rozsáhlejší oblast než běžné silné výbušniny. Kvůli nízké přesnosti jsou však velkým nebezpečím pro civilisty.
Pan Ki-mun řekl, že klíčem k nalezení politického řešení pro Sýrii je těchto pět zemí: Rusko, USA, Saúdská Arábie, Turecko a Írán.
V New Yorku začala všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN. Vystoupil na ní již generální tajemník OSN Pan Ki-mun či americký prezident Barack Obama. Hlavním tématem řečnících státníků je zatím více než čtyři roky trvající občanská válka v Sýrii. Obama uvedl, že Spojené státy jsou připraveny spolupracovat na vyřešení syrského konfliktu se všemi zeměmi, tedy i s Ruskem a s Íránem.
Počty útoků proti uprchlíkům a zařízením pro ubytování migrantů zaznamenaly v posledních měsících skokový nárůst, sdělil rovněž kriminální úřad. V převážné většině případů podle kriminalistů šlo o způsobování hmotných škod, o propagandistické delikty a o vyvolávání nenávisti mezi lidmi. V posledních měsících ale tyto skutky nabyly nejen na kvantitě, ale také na závažnosti. Letos bylo zaznamenáno 59 násilných útoků, z nichž 26 bylo žhářských. Za celý loňský rok bylo násilných akcí 28.
V Německu přibývá útoků namířených proti migrantům a zařízením určeným pro ubytování uprchlíků. Letos jich policie do 21. září zaznamenala už 437, zatímco za celý loňský rok bylo těchto deliktů kolem dvou set, sdělil dnes podle agentury DPA spolkový kriminální úřad.
Podle ředitele Střediska pro ochranu a pomoc žadatelům o azyl Radoše Djuriče těžké chvíle v Srbsku teprve přijdou a počet migrantů se zvýší. Srbsko přitom podle něj nemá kapacity, aby se o ně postaralo. Blíží se zima a už teď lidé přicházejí promrzlí a nemocní, a je mezi nimi hodně dětí, konstatoval.
Drtivá většina uprchlíků, kteří v neděli do Maďarska dorazili, přišla opět z Chorvatska. Maďarsko-chorvatské hranice jich překročilo 6 428, zbytek se na maďarské území dostal přímo ze Srbska. Minulý týden přicházelo do Maďarska denně více než 8 000 lidí. Ještě v sobotu tamní úřady hlásili téměř 9 500 nově příchozích migrantů. Celková víkendová bilance, včetně údajů za pátek, činí 24 258 uprchlíků. Prakticky všichni míří přes Rakousko dál do Německa a na sever Evropy. Podle maďarských úřadů od letošního ledna bylo v zemi zaregistrováno 275 407 běženců, z nichž jen nepatrný zlomek projevil přání v zemi zůstat.
Pokles počtu běženců zaznamenali i v Srbsku, byť "exodus trvá" - v Preševu je o čtvrtinu méně lidí, než tomu bylo před pár dny, uvedla na svém webu televize B92 s odvoláním na humanitární pracovníky.
Proud utečenců v Maďarsku o uplynulém víkendu mírně zeslábl, podle tamní policie jich v neděli do země přišlo 6 627.
Slovenská policie podle místní ombudsmanky Jany Dubovcové porušila při zásahu v zajišťovacím táboře na jihu země lidskou důstojnost běženců a samotný zákrok byl podle ní nepřiměřený. Vyplývá to z výsledků prověřování případu, který se stal tento měsíc a o kterém v pondělí novináře informovala Dubovcová. Speciální policejní jednotky zakročily v zařízení pro pobyt cizinců v Medveďově na začátku září poté, co uprchlíci odmítli opustit jídelnu a dožadovali se propuštění z útvaru policejního zajištění, aby mohli pokračovat v cestě do Německa. Policejní prezident Tibor Gašpar tehdy řekl, že zásahové jednotky použily proti polovině z 90 nespokojených cizinců hmaty, chvaty a pouta a že zákrok byl vyhodnocen jako oprávněný. Podle něj po zákroku byly ošetřeny tři osoby, které utrpěly odřeniny.
Veřejná ochránkyně práv Dubovcová označila po prozkoumání nahrávky policejní zásah za neprofesionální a v rozporu s lidskými právy. Uvedla, že zákrok nebyl nevyhnutelný a že přivolaný tlumočník, který překládal výzvy policie, nehovořil dobře anglicky.
Italský premiér Matteo Renzi řekl, že největší problém pro Evropskou unii nyní představuje Maďarsko, které "postavilo novou zeď", a nikoli Rusko. "Bylo by tragickým omylem pomýšlet na Evropu bez Ruska," dodal Renzi v neděli v projevu v newyorském sídle nadace bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Renzi tak narážel na plot proti imigrantům, který Maďarsko téměř vybudovalo na své jižní hranici.
Urychlit by se tak mělo také rozhodování o tom, koho vrátit zpět tam, odkud do unie přišel. Prvním místem, kde věc začala v červnu zkušebně fungovat, je sicilská Catania. Koncept má umožnit i nedávno prosazené přerozdělení 160 000 uprchlíků z Itálie a Řecka. Bude na místě také ve chvíli případného spuštění trvalého mechanismu na přerozdělování uprchlíků, navrhovaného Evropskou komisí a odmítaného například Českem.
Právě lidé z "hotspotů" tak nyní budou v první řadě odpovědní za nalezení příslušného počtu Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří jako jediní mohou být předáni do jiné unijní země. Ta pak bude řešit jejich žádost o azyl, v českém případě se má jednat o přibližně tři tisíce lidí za dva roky.
Poprvé se o věci jako o rychlé a potřebné reakci na neodkladný problém, kterému čelí členské země "v přední linii", zmiňuje už v květnu zveřejněný Evropský program pro migraci. Naposledy minulý týden se premiéři a prezidenti osmadvacítky shodli, že koncept musí začít plně fungovat nejpozději na konci listopadu. Pokud tedy bude do té doby všem jasné, co to vlastně ony "hotspoty" jsou.
"Nejsou to centra, jsou to podpůrné týmy," vysvětluje Daniel Rosario, jeden z mluvčích Evropské komise. Pomáhat budou na evropském území, ačkoliv někteří politici dosud jejich práci umísťují například do Severní Afriky či do Turecka nebo jinam na Blízký východ.
Základem "ohniskového přístupu", jak zní český překlad termínu "hotspot", jsou totiž mezinárodní skupiny expertů, kteří mají přetíženým úřadům v Itálii a Řecku pomáhat s rychlou identifikací, vzetím otisků prstů a registrací tisíců přicházejících migrantů.
Dokumenty Evropské komise i závěry unijních summitů už měsíce jako důležitou součást zvládnutí nynější migrační krize zmiňují přístup označovaný anglickým termínem "hotspot". Trvající nejasnosti okolo konceptu a fakt, že je zatím k vidění jen v jednom případě, jsou tak především výpovědí o malé schopnosti EU reagovat na krizové situace s odpovídající rychlostí.
V New Yorku dnes začíná všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN. Až do příštího úterý na ní budou šéfové států a vlád hovořit o palčivých otázkách dnešního světa. Hned první den se slova ujmou prezidenti USA Barack Obama, Ruska Vladimir Putin, Číny Si Ťin-pching, Francie François Hollande či Íránu Hasan Rúhání. Český prezident Miloš Zeman promluví v noci z úterý na středu SELČ a jeho projev by se měl týkat boje proti takzvanému Islámskému státu (IS). Na okraj zasedání Valného shromáždění se konají také četné bilaterální schůzky. Dnes je tou nejočekávanější schůzka Obamy s Putinem. Hovořit by měli mimo jiné o situaci v Sýrii.
Při hromadných potyčkách mezi běženci v uprchlickém centru v německém Kasselu v neděli utrpělo zranění 14 lidí, z toho tři policisté. V tamním stanovém městečku se střetly stovky osob. Násilnosti vypukly v poledne při výdeji jídla, večer se pak rozhořely znovu, informovala agentura DPA. Do potyček se zapojily stovky lidí různých národností, informovala večer policie. Účastníci vřavy se mlátili mimo jiné holemi a stříkali po sobě slzný plyn. V zařízení v Caldenu je podle policie ubytováno zhruba 1500 uprchlíků asi 20 různých národností.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás budeme opět celý den sledovat nejnovější dění kolem uprchlické krize v Evropě.
