Brusel/Berlín/Praha - Evropu čeká další ostrá debata o uprchlické krizi. Do Bruselu se sjely špičky členských států osmadvacítky, aby rozhodly, co dál.
Tentokrát by ale vášně neměly být tak zjitřené jako v posledních měsících. Ústředním tématem bude rozsah spolupráce s Tureckem.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker informoval lídry unijních zemí o výsledcích jednání zástupců komise v Ankaře. Podle dostupných informací žádá kandidátská země EU výměnou za pomoc se zvládáním proudu uprchlíků kromě tří miliard eur ročně na pomoc se situací v uprchlických táborech také rychlejší liberalizaci vízového režimu, otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů, zařazení země na vznikající celoevropský seznam bezpečných zemí a formalizované vrcholné schůzky s osmadvacítkou.
Různé evropské země ale mají s některými z těchto bodů problémy, upozorňují diplomaté. Švédsku se například nelíbí zařazení Turecka na seznam bezpečných zemí. Velký problém s celým sbližováním EU a Turecka má ale Kypr, jehož prezident se dnešního jednání v Bruselu vůbec neúčastní. Lídři by nyní měli nějakým způsobem postup komise podpořit, přesná formulace se ale nyní stále hledá.
Už přes sedm hodin jednají v Bruselu prezidenti a premiéři zemí evropské osmadvacítky o migrační krizi. Summit Evropské unie se zřejmě protáhne do pátečních ranních hodin. Lídři členských zemí diskutují především o spolupráci s Tureckem, přes jehož území nyní do Evropy míří největší počty především syrských uprchlíků.
Debatu o tomto klíčovém tématu ale podle informovaných představitelů EU pozdržel spor nad snahou části členských států, zřejmě hlavně Německa, prosadit do připravovaných závěrů z jednání byť jen zastřenou zmínku o možné potřebě trvalého mechanismu na přerozdělování uprchlíků mezi země unie. Takový plán ale jiné státy EU, včetně České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny, jednoznačně odmítají.
Krajně pravicoví Švédští demokraté chtějí na Blízkém východě zahájit kampaň odrazující migranty od cesty do skandinávské země. Mimo jiné argumentují tím, že ve skandinávské zemi je čeká zima a sníh, informovala agentura Reuters. Protiimigrantská opoziční strana, která je třetí nejsilnější ve skandinávské zemi, dnes uvedla, že chce kampaň rozběhnout v médiích v Jordánsku, Libanonu a Turecku. V těchto zemích žijí tisícovky syrských běženců v uprchlických centrech.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó agentuře Reuters řekl, že Maďarsko své hranice s Chorvatskem před každodenním proudem tisícovek ilegálních migrantů neprodyšně uzavře, pokud se lídři Evropské unie neshodnou na zřízení společné operační skupiny, která by měla za úkol ochránit řecké pobřeží.
"Vyzval jsem Řecko a Evropskou radu, aby sestavily společnou evropskou sílu na ochranu vnější schengenské hranice," prohlásil Szijjártó. "Toto rozhodnutí bohužel nebylo učiněno. Pokud toto rozhodnutí nepadne na dnešním a zítřejším setkání Evropské rady, opravdu budeme muset začít vážně uvažovat o ochraně schengenské zóny na chorvatsko-maďarské hranici," řekl ministr.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
EU vyjednala prozatímní dohodu s Tureckem. Ankaře nabízí 3 miliardy pro boj s uprchlickou krizí a bezvízový styk. Turecko na oplátku zpřísní kontrolu hranic a bude respektovat readmisní dohody, tedy přijímat zpět uprchlíky, kteří do Evropy přišli přes jeho území. Ankara také zjednoduší podmínky pro to, aby se uprchlíci ze Sýrie snadněji integrovali do turecké společnosti, což by mělo snížit jejich motivaci pro odchod do Evropy. Deníku Financial Times to řekl informovaný zdroj.
Prezident Recep Tayyip Erdogan dal také jasně najevo, že chce, aby bylo Turecko na seznamu bezpečných zemí, tedy států, které EU shledává jako bezpečné a jehož obyvatelé nemají nárok na azyl.
Evropští lídři právě o vyjednaných podmínkách dohody s Tureckem jednají. Dohodu s Tureckem dnes ale ještě evropští lídři neschválí, protože jim ji místopředseda Evropská komise Frans Timmermans předložil až těsně před summitem. Politici a odborníci jednotlivých zemí tak neměli čas ji detailně prostudovat. Očekává se ale, že dohodu "přivítají".
Sedm migrantů se dnes utopilo u ostrova Lesbos v Egejském moři poté, co se jejich dřevěný člun srazil s lodí řecké pobřežní stráže. Mezi oběťmi jsou čtyři děti, včetně kojence. Zbylých 31 běženců, kteří byli rovněž v člunu, se podařilo zachránit. Informovaly o tom řecké úřady.
Ruská a turecká vojenská letadla se dostala od začátku října poblíž syrského vzdušného prostoru celkem třináckrát do nebezpečné blízkosti. Agentuře Interfax to řekl náměstek tureckého ministra zahraničí.
Jaká je situace na syrském bojišti.
"Joint Syrian-Iranian-Russian Offensive Achieves Only Limited Initial Gains" by Chris Kozak https://t.co/2WrLeAZxas pic.twitter.com/jbU3jFLDS6
— Joshua Landis (@joshua_landis) October 15, 2015
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala všechny členské země EU, aby plnily své finanční i personální závazky.
"Je zřejmé, že některé země v tomto okamžiku mají mnoho uprchlíků, a pokud by měly dát k dispozici také personální kapacity na (ochranu) vnější hranice, pak by to myslím nebylo to, co chápeme pod pojmem spravedlivé rozdělení nákladů," uvedla.
V situaci kolem migrace podle ní nyní vládne "neuspořádaný stav", a je proto třeba "více pořádku a řízení".
Italské námořnictvo oznámilo, že po čtyřměsíčním snažení vytáhlo 118 těl z potopené rybářské lodi, která ztroskotala letos v dubnu ve Středozemním moři.
Šlo o největší katastrofu současné uprchlické krize, při které zemřelo až 800 běženců. Těla byla vytažena z mořského dna kolem lodi, ale mnoho z nich ještě zůstalo uvězněno pod jejím trupem.
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Zatímco Česko zatím neví, kolik do evropských fondů pro pomoc uprchlíkům ze třetích zemí přispěje, Slovensko už má jasno. Na potravinovou pomoc přispěje 300 tisíc eur a do Regionálního svěřeneckého fondu EU pro Sýrii až 3 miliony eur.
Předseda Evropské rady Donald Tusk i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom chtějí dnes slyšet jasná čísla od všech zemí. Český premiér Bohuslav Sobotka před schůzkou uvedl, že české ministerstvo zahraničí zatím propočítává, kolik by mohlo Česko na pomoc věnovat.
Mezinárodní policejní organizace Interpol a Europol posilují společný boj proti zločineckým sítím, které pašují migranty do Evropy.
"Jako neutrální platforma 190 států má Interpol jedinečné postavení pro koordinaci mezinárodního boje proti sítím pašujícím lidi. A to nejen ve státech, kam tito lidé míří, ale současně v zemích jejich původu a v tranzitních státech," řekl generální tajemník Interpolu Jürgen Stock.
Ministr vnitra Milan Chovanec dnes ČTK sdělil, že má česká vláda v pondělí na programu vyslání 50 policistů do Maďarska, kde by měli pomáhat střežit schengenskou hranici před migranty.
Pokud návrh vládou projde, mohli by podle něj policisté odjet do konce října. Dnes v Maďarsku začínají pomáhat dvě desítky českých vojáků.
Řecká pobřežní hlídka dnes nalezla v moři u ostrova Lesbos těla tří dětí a ženy. Jde o oběti středeční nehody člunu, který se potopil. Někteří pasažéři se zachránili.
Mezi syrskými uprchlíky mířícími do Evropy mohou být také lidé, kteří spolupracovali s režimem a podíleli se na mučení odpůrců. Podle zdrojů agentury AFP totiž ze Sýrie přicházejí zprávy o stále větším počtu prchajících alávitů, tedy příslušníků vládnoucí šíitské sekty.
AFP píše, že ze zhruba 600 000 uprchlíků, kteří letos přes moře dorazili do Evropy, asi polovinu tvoří Syřané a mezi nimi je mnoho těch, kteří nepřišli z uprchlických táborů, ale přímo ze Sýrie a z oblastí kontrolovaných vládou. Jeden z členů syrské nevládní organizace, kterého AFP nejmenovala, sdělil, že na řeckém ostrově Kos viděl několik bývalých členů provládních milicí.
"Jsme také oběti války," řekl jeden z nich, když se právě vylodil z člunu z Turecka. Ostatní uprchlíci se na něj prý dívali nepřátelsky.
Na hraničním přechodu Bratislava - Berg stojí už několik týdnů policejní auta s rozsvícenými majáky. Jde o preventivní opatření slovenské policie související s nelegální migrací.
Podle informací Denníku N ale tyto hlídky ještě žádného ilegálního imigranta nezadržely. Z Rakouska totiž na Slovensko žádní nepřicházejí.
Policajti týždne blikajú na hranici s Rakúskom, neodhalili tam žiadneho utečenca http://t.co/N0J1w7xksA
— Denník N (@dennikN) October 15, 2015
To přitom odmítají například Slováci, kteří vnější hranici schengenského prostoru mají. Souhlasí s tím, aby bylo možné požádat Frontex o posily, pokud některá země nebude ochranu hranice zvládat, ale odmítají stálé přenesení některých kompetencí na Frontex.
"Česko dlouhodobě podporuje myšlenku vzniku pohraniční stráže, která by pomáhala při ostraze vnější schengenské hranice," uvedl před schůzkou evropských lídrů český premiér Bohuslav Sobotka.
Podle něj by mohla stráž spadat pod vedení agentury Frontex, nebo nějaké jiné specializované agentury, kterou by podpořily jednotlivé členské země a která by byla také financována z evropského rozpočtu.
Na tiskové konferenci před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu Tusk připomněl, že prioritou dnešní schůzky je posílení ochrany vnějších hranic Unie, ale také skutečná a silnější podpora zemím v regionu, které nyní hostí miliony syrských uprchlíků.
My remarks following the Tripartite Social Summit: http://t.co/i98sEhQvF2. #EUCO #refugeecrisis #migrationEU #EMU https://t.co/VyiJBVJSbT
— Donald Tusk (@eucopresident) October 15, 2015
Od naší zpravodajky v Bruselu Silvie Houskové:
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn po svém návratu z Ankary do Bruselu svolali velvyslance osmadvacítky. V Ankaře s tureckými politiky jednali do čtyř do rána o Akčním plánu Evropské komise, díky kterému by se mělo podařit alespoň částečně zastavit proud uprchlíků směřujících do Evropy.
Narychlo svolaná schůzka může značit úspěch ve vyjednáváních s Tureckem, které původně požadovalo za spolupráci s EU ohledně migrantů i vytvoření bezpečné zóny na jeho hranicích se Sýrií a bezvízový styk s EU.
Sýrie je jednou z největších humanitárních katastrof od druhé světové války.
300,000 dead 1,200,000 injured 11,000,000 displaced this is Syria 2015 visit http://t.co/bFe1NsVcbN pic.twitter.com/JwqP0Tm4Cz
— Free Syria Media Hub (@Free_Media_Hub) October 15, 2015
Maďarsko dokončilo plot na hranicích s Chorvatskem, který má bránit uprchlíkům ve vstupu do země. Oznámil to dnes tajemník maďarského premiéra Viktora Orbána. Plot už dříve Maďaři postavili na hranici se Srbskem.
Zhoršující se situace v Sýrii může vést k novému exodu uprchlíků z této země, varoval před dnešním jednáním prezidentů a premiérů Evropské unie Donald Tusk. Lídři EU si proto podle něj musí klást otázku, zda opatření, která přijímají ke zvládnutí nynější migrační vlny, budou také v takovém případě dostatečná. "Musíme skutečně začít s finanční pomocí v regionu," řekl Tusk.
Obavy z dalšího exodu Syřanů do Turecka vyvolala nynější ofenzíva syrské armády s ruskou leteckou podporou v provinciích Homs a Idlíb. Prosakují také zprávy, že se armáda s pomocí íránských Revolučních gard chystá dobýt část Aleppa, kontrolovanou povstalci.
Německý Spolkový sněm schválil zákony, které mají zjednodušit a zrychlit azylové řízení. Mimo jiné znamenají, že občané Albánie, Kosova a Černé Hory přijdou o šanci získat v Německu azyl.
Balíček zákonů v pátek projedná Spolková rada (horní komora parlamentu), v níž zasedají zástupci německých zemí; také v tomto případě se očekává schválení nové právní úpravy. Zákony by měly začít platit na začátku listopadu.
U ostrova Lesbos v Egejském moři se ráno srazil člun řecké pobřežní stráže s dřevěnou lodí migrantů. Osm lidí se pohřešuje, zbylých 31 běženců se podařilo zachránit. K neštěstí došlo během záchranné operace asi 2,5 kilometru od Lesbu, přes který se většina uprchlíků snaží dostat z tureckého pobřeží do Řecka a pak dál do Evropské unie.
Podle některých informací se loď s migranty snažila hlídkovému člunu uniknout.
Slovensko má podle diplomatických zdrojů peníze do fondů pro pomoc s imigrační krizí přislíbit už dnes. Má jít navíc o vyšší částku, než byl jejich předpokládaný podíl.
Od naší zpravodajky z Bruselu Silvie Houskové:
Evropští lídři budou řešit také situaci v Sýrii. Podle předběžné verze závěrů dnešní schůzky, které má Aktuálně.cz k dispozici, se státy shodly, že největší podíl na smrti 250 000 lidí v občanské válce v Sýrii má režim prezidenta Bašára Asada a že nelze zajistit dlouhodobý mír pod jeho vedením.
"Potřebujeme projednat střednědobé a dlouhodobé úkoly: budoucnost Dublinského procesu (azylový mechanismus Evropské unie), specifickou roli hotspotů, možný systém pohraniční a pobřežní stráže EU," napsal na Twitteru před summitem předseda Evropské rady Donald Tusk.
Need to discuss challenges medium & long term: future of Dublin system, specific role of hotspots, possible EU border & coast guard system.
— Donald Tusk (@eucopresident) October 15, 2015
Světová banka (SB) chce jednat se svými členskými zeměmi o možných kompenzacích výdajů na dlouhodobou péči o uprchlíky zemím sousedícím se Sýrií.
Uvedl to poradce prezidenta SB Colin Bruce. Náklady pro země, jako je Jordánsko, Libanon a Turecko, mohou podle některých odhadů činit 1,1 až 1,4 procenta jejich hrubého domácího produktu (HDP).
Nejen uprchlíci budou na programu summitu EU. Britský premiér David Cameron své kolegy seznámí se svou představou, jak dál postupovat při jednání o nové podobě vztahů ostrovního království a Evropské unie.
Dnešek by podle diplomatů měl znamenat jakýsi předěl mezi dosud vedenými technickými diskusemi o snaze Británie a "političtější" fází jednání. Plánem zatím bylo, aby věc fakticky řešil prosincový summit unie. Už nyní se ale objevily názory, že problematika se může odsunout na ještě pozdější termín, tedy na jaro příštího roku.
Německá vláda nebude zveřejňovat nové odhady, kolik běženců letos přijde do země. Převaděči tyto údaje vydávají za pozvánku do Německa a snaží se na jejich základě nalákat další uprchlíky k cestě do Evropy.
Při projednávání zákonů o zpřísnění azylového řízení to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Premiér Bohuslav Sobotka by měl v Bruselu zveřejnit, kolik na pomoc s uprchlickou krizí přispěje Česko dnes nebo v blízké době.
Od naší zpravodajky z Bruselu Silvie Houskové:
"Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude chtít dnes slyšet od lídrů evropské osmadvacítky, kolik peněz přispějí do fondů vytvořených pro pomoc s uprchlickou krizí. "Stále chybí (z 2,8 miliardy eur) 2,25 miliardy," řekl ve čtvrtek Juncker.
Státy se totiž na mimořádném summitu 23. září zavázaly zdvojnásobit pomoc, kterou Evropská komise navrhla vyčlenit z rozpočtu EU. Evropská komise navrhla zřídit a naplnit dva fondy: Regionální svěřenecký fondu EU pro Sýrii (500 milionů eur), Nouzový svěřenecký fond pro Afriku (1,8 miliardy eur) a přispět do Světového potravinového programu a dalších relevantních organizací 500 milionů eur."
Norsko se chce dohodnout s Ruskem, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět. Podle vlády v Oslu je Rusko bezpečnou zemí. Cesta přes Rusko je časově náročná, ale bezpečnější než plavba přes Středozemní moře.
Země letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy. Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.
Jak to vypadá například v uprchlickém táboře Bělá-Jezová, nedávno Aktuálně.cz popsal Pákistánec Farid.
Tábor svými parametry připomíná spíše věznici. Areál, který je obehnaný čtyřmetrovým plotem s ostnatým drátem, neustále střeží hlídači. Dovnitř je prakticky nemožné se dostat. Zadržené běžence tak navštěvují převážně právníci z neziskových organizací nebo členové rodiny.
Zlepšení podmínek v detenčních zařízeních pro uprchlíky patřilo k hlavním požadavkům zástupců neziskových organizací, s nimiž se ve středu obrátili na senátory z Platformy pro řešení a integraci uprchlíků. Požadovali také, aby senátoři nedopustili zpřísnění podmínek v těchto zařízeních, které prý přinese novela azylového a cizineckého zákona, kterou bude Senát projednávat.
"Detenční zařízení jsou jako vězení pro cizince," uvedla Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.
Životní podmínky běženců v zařízeních ministerstva vnitra kritizovala v úterý i ombudsmanka Anna Šabatová.
Kancléřka výpady odmítla a prohlásila, že ne každý příchozí bude moci v Německu zůstat a že ne každý, kdo azyl obdrží, bude po stabilizování situace v Sýrii chtít v Německu nadále žít.
Těm, u nichž lze setrvání předpokládat, musí být podle Merkelové nabídnuta v Německu budoucnost v podobě škol a dalších programů na začlenění do společnosti.
Kancléřka Merkelová se ale dostává pod tlak i ve své Křesťanskodemokratické unii (CDU). Na regionální konferenci v saském Schkeuditzu čelila ve středu tvrdé kritice.
Jeden z asi tisícovky účastníků debaty řekl, že velká část Německa již nemůže ani slyšet slova Merkelové o tom, že to země zvládne. Další zase tvrdili, že Německu hrozí národní katastrofa, pokud bude příliv běženců pokračovat. V publiku byl také plakát s nápisem "Zastavit uprchlický zmatek - uchránit německou kulturu a hodnoty - sesadit Merkelovou".
Od naší zpravodajky z Bruselu Silvie Houskové:
"Po měsících hádek o přerozdělení tisíců imigrantů dnes evropské lídry čekají pouze témata, na kterých se většinou shodnou. Jde o zpřísnění kontroly vnějších hranic EU, efektivnější návratovou politiku a lepší spolupráci se třetími zeměmi, které jsou imigrační krizí postiženy nejvíce. Jediným kontroverzním bodem by mohlo být hodnocení situace v Sýrii a návrhy na to, jak by mohla EU přispět k jejímu řešení. Podle diplomatů je tak už jisté, že se předsedovi Evropské komise Donaldu Tuskovi podaří schůzku ukončit už dnes v noci a neprotáhne se tak do pátku, jak bylo původně naplánováno."
V Bruselu se opět očekává vášnivá debata. Německo bude prosazovat vytvoření stálého mechanismu rozdělování běženců mezi členské státy. Před odjezdem na summit to ve Spolkovém sněmu řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
Mezi odpůrce podobného stálého mechanismu patří mimo jiné Česko; premiér Bohuslav Sobotka tento týden uvedl, že na nynějším unijním summitu by se o vzniku takového systému jednat nemělo.
V Maďarsku budou působit především řidiči a obsluha techniky. Maďarské armádě pomohou pěti tatrami při převozu materiálu nebo při budování plotu díky zemnímu stroji, který je vybaven vrtákem a sbíječkou. Česká armáda také Maďarům poskytla deset polních kuchyní, přepravník kontejnerů a jedno vozidlo, které slouží jako pojízdná ženijní dílna. Vojáky doprovází tlumočnice maďarštiny.
Čeští vojáci ve čtvrtek začali pomáhat Maďarsku střežit schengenskou hranici před migrační vlnou.
Během cvičení s názvem Balaton 2015 stráví v maďarském Kaposváru dva měsíce. Z jednadvaceti vojáků je většina ze 153. ženijního praporu z Olomouce a další ze 151. ženijního praporu z Bechyně a z Agentury logistiky.
Od naší zpravodajky z Bruselu Silvie Houskové:
Ideálně do dnešního summitu měla Evropská komise s Tureckem dojednat akční plán. Podle něj by mělo Turecko, přes které letos přišlo do Evropy téměř půl milionu imigrantů, lépe chránit své hranice nebo dávat imigrantům pracovní povolení, aby měli větší motivaci zůstat na jeho území.
Unie by mu na oplátku finančně pomohla s výstavbou dalších šesti uprchlických táborů a vzdělávání uprchlíků. Zavázala by se také část uprchlíků přesídlovat do Evropy. Turecko ale cítí, že ho Unie velmi potřebuje, a tak je ve vyjednáváních tvrdý partner. „Místopředseda komise Frans Timmermans a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn jsou právě v Ankaře a o akčním plánu jednali do čtyř do rána. Zatím nemáme dohodu, ale vše je na dobré cestě,“ řekl dnes předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Klíčovou zemí pro Evropu ve snaze omezit příliv uprchlíků je Turecko. Přímo v Ankaře domlouvali ve středu zástupci Evropské komise detaily posílení spolupráce.
Turci mají zájem o liberalizaci vízové politiky, o akceleraci svých přístupových rozhovorů s EU a o zařazení Turecka na seznam bezpečných zemí. Evropa žádá od Turecka podepsání readmisní dohody, lepší ochranu hranic a jasné zákroky proti převaděčům.
Prezidenti a premiéři zemí osmadvacítky dnes zhodnotí vývoj od své mimořádné schůzky ke stejné problematice na konci září. Diskuse se dotkne vývoje v samotné Sýrii, odkud do EU míří většina uprchlíků. Tamní situaci, kde Unie podporuje snahy OSN o politické řešení, zkomplikoval nynější ruský vojenský zásah, nekoordinovaný se zbytkem světového společenství.
Migrační krize bude podle očekávání hlavním tématem dnešního summitu Evropské unie. Lídři unijních zemí proberou zahraniční souvislosti migračního tlaku, ale diskutovat budou také o snaze posílit vnější hranici Evropské unie a zlepšit její návratovou politiku.
Do Česka přijde celkem pět syrských rodin s nemocnými dětmi, které se budou v tuzemských nemocnicích léčit. Tři rodiny už dorazily v pondělí, zbylé dvě přiletí do konce roku. Děti trpí srdečními vadami či svalovou dystrofií, léčbu v Česku podstoupí díky humanitárnímu projektu MEDEVAC.
Ministerstvo zdravotnictví už dříve ujistilo, že nehrozí nebezpečí, že by děti či jejich rodiny do Česka přinesly nějaké infekční onemocnění. V Jordánsku byli všichni vyšetřeni českým lékařem. Děti jsou očkované podle syrských zvyklostí, očkování jim bude dále doplňováno podle českého očkovacího kalendáře.
Příliv uprchlíků do Evropy se zpomalil, ale i tak jich podle agentury Frontex od začátku roku k hranicím EU dorazilo na 710 tisíc. Sama agentura ale přiznává, že skutečný počet běženců může být podstatně nižší - možná polovina.
"O přechod hranice se někteří uprchlíci snažili několikrát na různých místech. To znamená, že hodně lidí, kteří byli započítaní při vstupu do Řecka, započítali znovu při překročení hranice Maďarska nebo Chorvatska," citovala Frontex Česká televize.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme nejnovější dění kolem uprchlické krize v Evropě.
