Zemřela Doris Lessing, nositelka Nobelovy ceny

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
17. 11. 2013 18:31
Britská prozaička, autorka románu Zlatý zápisník odešla ve věku 94 let.
Doris Lessing.
Doris Lessing. | Foto: Reuters

Londýn - Ve věku 94 let v neděli zemřela světově proslulá britská prozaička a nositelka Nobelovy ceny za literaturu z roku 2007 Doris Lessing. Podle agentury AP to oznámil i její nakladatel.

Doris Lessing je autorkou více než 50 dalších románů tematicky rozprostřených od islámské mystiky přes politiku až ke sci-fi. Často se o ní hovořilo jako o feministické spisovatelce, ona sama to ale rázně odmítala. Stejně jako všechny ostatní nálepky.

Nobelovu cenu získala jako autorka, která se "ženskou zkušeností zkoumá rozdělenou civilizaci se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou".

Lessingová v knihách nešetřila radikálními názory, čímž trochu připomínala i jinou laureátku Nobelovy ceny, Rakušanku Elfriede Jelinekovou. Tematicky zachycovala neklid společenských a politických změn 20. století, který zasáhl i její život.

Inspirace radikálních feministek

Jejím nejznámějším dílem určitě je "feministický" Zlatý zápisník, který popisuje příběh mladé milenky i matky a který miliony čtenářů a čtenářek po celém světě považují za učebnici chování nezávislé ženy.

"Motivy jejích knih byly univerzální a mezinárodně sdílné. Pohybovaly se od problémů postkoloniální Afriky přes politiku, jadernou energii až k feminismu. Byla jedním ze vzácných autorů, jejichž práce překračuje hranice, a její působivě velká produkce představuje kroniku naší doby," říká její životopisec a přítel Michael Holroyd.

Kniha Zlatý zápisník předznamenala hnutí radikálních feministek, které reprezentují spisovatelky jako Gloria Steinem a Germaine Greer. Lessingová boji s utlačovanými skupinami věnovala celý svůj život. V mládí byla ovlivněna segregovaným prostředím na jihu Afriky a kritizovala apartheid, později napřela síly právě za emancipaci a zrovnoprávnění žen; obě zkušenosti tvoří hlavní témata jejích románů. Brojila i proti jaderným zbraním.

"Já ji zbožňoval. Když jsem převzal péči o její knihy, měla poměrně hrozivou reputaci. Před prvním setkáním jsem proto byl dost vyděšený, ale ona byla naprosto okouzlující. Vždy radši mluvila o jiných autorech než o vlastních knihách," řekl deníku Guardian redaktor Lessingové u vydavatelství HarperCollins/4th Estate Nick Pearson.

Dětství v Africe s rigidní matkou

Doris Lessing se narodila 22. října 1919 v Íránu (tehdejší Persii) britským rodičům, vyrůstala v africkém buši v Zimbabwe, kde její otec chtěl zbohatnout jako farmář. Sen o slibné budoucnosti se ale brzy rozplynul a dětství v divočině pod nadvládou dominantní, rigidní matky Lessingová později líčila jako "nevyzpytatelnou směs mála radostných a mnoha bolestných chvil". Ve 14 letech nakonec zběhla z dívčí školy a ukončila tím své formální vzdělání. Později pracovala jako vychovatelka.

Poprvé se Lessingová vdala v roce 1939 a měla dvě děti, již po pár letech se však rozvedla a rodinu opustila. Po dalším nešťastném sňatku s budoucím komunistickým funkcionářem NDR Gottfriedem Lessingem, strýcem současného německého levicového politika Gregora Gysiho, se v roce 1949 přestěhovala do válkou poničeného Londýna. Prohlásila, že "manželství je stav, který jí nevyhovuje". Jako samoživitelka s malým synem to ale Lessingová neměla lehké.

V Africe napsala první román Tráva zpívá (1950, česky 1974), který byl zfilmován v roce 1981 pod stejným titulem. Když vyšel, žila ovšem ve Velké Británii. Otevřený a kritický pohled na život v afrických koloniích, čerpající z autorčiných vlastních zážitků, jí získal čtenáře i četné odpůrce. Lessingová je dráždila i svými radikálně levicovými názory - otevřeně se hlásila ke komunismu, od něhož se odklonila prý až po vpádu sovětských vojsk do Maďarska v roce 1956.

S dílem Doris Lessing se čeští čtenáři mohli seznámit poprvé už v 50. letech; celkem vyšlo česky šest jejích knih. Naposledy to byla v roce 2008 sci-fi Puklina, na Zlatý zápisník si ale čeští vydavatelé ještě netroufli.

Mezi pozdní důležitá díla Lessingové patří Hodná teroristka (1985) z prostředí levicově radikální mládeže za éry thatcherismu či Páté dítě (1988), dílo s hororovými prvky sugestivně líčící neschopnost rodiny a společnosti vyrovnat se s odlišnými, z řady vybočujícími jedinci, a jeho volné pokračování Ben ve světě z roku 2000. Spisovatelka je také autorkou Příběhu generála Danna (2006), pokračování knihy Mara a Dann (1999).

 

Právě se děje

před 6 minutami

Předpokládaný demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden získal podporu největší koalice odborových organizací ve Spojených státech

Předpokládaný demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden dnes získal podporu největší koalice odborových organizací ve Spojených státech AFL-CIO. Centrála navíc slíbila, že se zasadí o to, aby současný prezident Donald Trump nebyl znovu zvolen do funkce v listopadových volbách, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy