Bratislava - Ve věku 96 let zemřel v noci na čtvrtek bývalý vysoký funkcionář KSČ Vasil Biľak. Informaci přinesl server Novinky.cz, následně ji potvrdil předseda Komunistické strany Slovenska (KSS) Jozef Hrdlička.
Biľak byl posledním žijícím signatářem takzvaného zvacího dopisu, který se stal formálním zdůvodněním vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
"V poslední době byl Biľak připoután na lůžko, rodina o něj pečovala," uvedl Hrdlička. Na veřejnosti někdejší člen vedení KSČ v uplynulých letech nevystupoval a s médii nekomunikoval.
Jeden z kolaborantů
"Od roku 1956 najdete málo tak záporných postav, které působily v československém veřejném životě, jako právě Vasil Biľak," řekl ČTK ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a historik Oldřich Tůma.
"Biľak se zařadil mezi přední normalizátory. Sehrál smutnou úlohu jednoho z kolaborantů," dodal slovenský historik Peter Jašek z Ústavu paměti národa.
Vasil Biľak se narodil v roce 1917 jako Rusín v Krajské Bystré na východním Slovensku. Původně se vyučil krejčím a tomuto povolání se věnoval až do roku 1949. Ve výučním listě, který byl později výstavním exponátem, měl údajně napsáno "Na saká nepúšťať".
Do politiky vstoupil po volbách 1954, kdy byl zvolen do Slovenské národní rady. Po krátké době se stal členem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), kde setrval až do roku 1989.
Proti Dubčekovi i glasnosti
V roce 1968 patřil Biľak k vedoucím představitelům konzervativního křídla v KSČ. Od začátku vystupoval proti reformnímu procesu a pražskému jaru a podněcoval sovětskou intervenci. Přesto se mu po srpnové okupaci nepodařilo uskutečnit ideu "dělnicko-rolnické vlády", kterou prosazoval.
Za normalizace měl rozhodující vliv na aparát KSČ v zahraničněpolitické a ideologické sféře. Jako reprezentant neostalinistů se v 80. letech řadil mezi prominentní odpůrce "glasnosti" Michaila Gorbačova.
V prosinci 1989 byl Biľak vyloučen z KSČ. Žil v Bratislavě ve vile svého zetě Jozefa Ševce, porevolučního předsedy KSS.
Za podpis "zvacího dopisu" byl stíhán od roku 1991, vyšetřování ale nebylo ukončeno, neboť Rusko nepředalo Bratislavě originál dopisu. Kromě Biľaka dokument podepsali další čtyři členové konzervativního křídla československé komunistické strany.
V roce 1991 vyšly bez svolení autora paměti "Miľníky môjho života", v češtině vyšly jako "Paměti Vasila Biľaka".
