New York - Jeden z nejvlivnějších politologů posledních desetiletí, slavný profesor z Harvardu Samuel Huntington, zemřel.
Informovala o tom Harvardova univerzita s tím, že Huntigton skonal ve svém domě na ostrově Martha's Vineyard ve státě Massachusetts na Štědrý den ve věku 81 let. (oznámení naleznete zde)
Někdejší ředitel Harvardského institutu pro strategické plánování a poradce pro bezpečnost prezidenta Cartera skončil s aktivním učením loni. Do důchodu odešel po 58 letech přednášení.
Napsal (či se na nich podílel) sedmnáct knih věnovaných především americké politice a procesu demokratizace ve světě.
Největší slávu mu ovšem přinesla původně "pouhá" stať určená pro časopis Foreign Affairs. Sepsal několik tezí, které popisovaly, jak se promění politika po studené válce. Namísto střetů mocností podle něj přijdou na řadu střety civilizací, kultur a náboženství. Zejména střety Západu se zeměmi islámu.
"Západ, jenž se dlouho těšil dominantnímu postavení, ztrácí svou moc. A ta se přesouvá k nezápadním společnostem. Globální politika nabyla multipolárního a multicivilizačního rázu. Univerzalistické nároky vedou Západ stále častěji do konfliktů s jinými civilizacemi, nejzávažnější je konflikt s islámem a Čínou," napsal v roce 1993. Tedy osm let před 11. září.
Jeho odvážné a přitom jednoduché myšlenky vzbudily takový ohlas, že se Huntington rozhodl rozebrat je šířeji.
Tak vznikla v roce 1996 kniha s názvem "Střet civilizací", která dodnes vévodí žebříčkům politických bestsellerů, přeložena byla zatím do 39 jazyků. A Henry Kissinger o ní řekl, že je to jedna z nejdůležitějších knih od konce studené války.
Huntington se v ní široce rozepsal jednak o důsledcích pádu komunistického bloku, jednak o zkáze, kterou s sebou může nést globalizace. Tvrdí, že vzestup nadnárodních korporací se stále více vyrovnává vzestupu nadnárodních mafií, drogových kartelů a teroristů.
Úspěšné byly i tituly, které se zaobírají mezinárodní politikou: Politický řád v měnících se společnostech (1968), Třetí vlna: Demokratizace na sklonku 20. století (1991) či Kdo jsme? (2004), v níž analyzuje americkou národní identitu a varuje před jejím úpadkem ve prospěch imigrace z Latinské Ameriky.
Poslední z jmenovaných vzbudila poměrně rozruch a sám Huntington čelil kritice, že rozpoutává nacionální a rasové napětí. Tyto hlasy ignoroval a tématu se věnoval v následujícím článku pojmenovaném "Hispánská výzva".
