Zemětřesení: poslední z nekonečné řady neštěstí Haiti

Roman Gazdík
13. 1. 2010 15:20
Karibský stát je zemí chudoby, diktátorů a přírodních katastrof
Foto: Reuters

Port-au-Prince - Karibský ostrov Haiti byl po Spojených státech druhou americkou kolonií, která získala nezávislost. Od Francie se "černá republika" tvořená i dnes z 95 procenty potomky otroků dovezených z Afriky odtrhla roku 1804.

Na rozdíl od USA však Haiti nesledovalo cestu prosperity a demokracie, ale bídy, diktatur, vnitřních konfliktů a zahraničních intervencí. A také přírodních katastrof jako jsou hurikány, zemětřesení a sesuvy půdy.

Jestliže jsou Spojené státy nyní nejbohatším státem západní hemisféry, Haiti je zemí nejchudší a osmdesát procent obyvatelstva žije za méně než dva dolary na den. Na indexu lidského rozvoje OSN z roku 2009 zaujímá Haiti 149. místo ze 182 zemí. Mnoho obyvatel je závislých na zahraniční humanitární pomoci.

Poslední z mnoha

Úterní zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály je jen posledním neštěstím země, která jako jediná pravidelně figuruje na seznamech zhroucených států západní polokoule vydávaných renomovanými instituty.

Už od počátku své existence se Haiti nacházela ve velkých problémech. Francie požadovala za uznání nezávislosti a připuštění na světové trhy obrovské odškodné a i otrokářské Spojené státy se rozhodli zemi, kterou vedli osvobození otroci, přiškrtit.

Následovala tak série převratů, intervence Británie, Německa a USA roku 1914, americká okupace v letech 1915 až 1934 a pozdější diktatura rodiny Duvalierových v letech 1957 až 1986, která s sebou přinesla další desítky tisíc mrtvých.

Na začátku devadesátých let se zdálo, že se na Haiti blýská na lepší časy, opak byl ale pravdou. V prosinci 1990 vyhrál drtivou většinou první demokratické volby v historii levicově orientovaný „kněz chudých" Jean-Bertrand Aristide.

Místo demokracie vojenský režim

Aristide nastoupil v únoru 1991, ale už v září stejného roku byl svržen krvavým pučem bývalých stoupenců diktátorského režimu potichu podporovaného Spojenými státy, jimž se radikálně levicový politik na ostrově u amerických břehů nepozdával.

 

Aristide tak odstoupil a odešel do exilu, situaci v zemi se však nepodařilo stabilizovat a země navíc trpěla pod embargem OSN. USA nakonec přikročili k přímé intervenci a roku 1994 vyslali na Haiti 20 tisíc vojáků.

Haiti, země protestů
Haiti, země protestů | Foto: Reuters

V říjnu 1994 se k moci dostal znovu Aristide, ale pod podmínkou, že nebude realizovat svůj levicový program, ale ponechá vše v soukromých rukou a bude do Haiti lákat zahraniční investory.

Kýžené zklidnění situace se ale nedostavilo, země dále chudla, a když se kdysi populární kněz pokoušel roku 2000 stát prezidentem podruhé, k volbám se dostavilo pouhých deset procent voličů. Aristide do prezidentského křesla skutečně zasedl, ale v únoru 2004 byl opět svržen vojenským pučem.

Od roku 2006 vládne na Haiti někdejší Aristidův spojenec a nynější rival René Preval, vnitřní konflikty však pokračují. Boje státního aparátu se soukromými milicemi, gangstery a pašeráky drog neuklidnila ani přítomnost 9000 vojáků mírové mise OSN Minustah, v naprosté většině z Brazílie.

Země bahna a holých strání

Politická situace a všeobecná chudoba se podepsala i na environmentální situaci. Kvůli řadě dalších vnitřních problémů není ochrana životního prostředí na Haiti prioritou. Potíže způsobuje Haiťanům zejména deforestace. Ještě roku 1923 bylo více než šedesát procent ostrova zalesněno, nyní to je méně než dvě procenta.

Zaplavené Gonaives, léto 2008
Zaplavené Gonaives, léto 2008 | Foto: Reuters

Odlesňování má přitom přímý vliv na to, že se není Haiti schopna vyrovnávat s přírodními katastrofami. Ostrov Hispaniola sdílí Haiti ještě s Dominikánskou republikou, přestože však atlantické hurikány zasahují celý ostrov, katastrofy jsou hlášené většinou pouze z Haiti.

Erodovanou půdu nedrží žádné stromy a horami protkané Haiti je semeništěm sesuvů půdy, zejména v letní sezóně hurikánů. Poslední katastrofická situace nastala na Haiti v létě roku 2008, kdy se státem prohnaly čtyři hurikány a tropické bouře. Zahynulo přitom okolo tisícovky lidí.

Haiti se nyní nachází uprostřed začarovaného kruhu. Přírodní katastrofy a špatná politická situace způsobují chudobu a kvůli ní zase lidé spotřebovávají veškeré stromy na podpal a bydlí ve špatně postavených domech, které se při zemětřeseních nebo hurikánech snadno bortí.

Místo prosperující černošské republiky tak revoluce roku 1804 zrodila jen bídu, chaos a utrpení.

 

Právě se děje

Další zprávy