Lidstvo ohrožuje nová civilizační choroba. Bude trpět obezitou a podvýživou zároveň

Zahraničí Zahraničí
26. 9. 2016 19:43
Svět stále více sužuje závažný civilizační problém – podvýživa spojená s obezitou. Podle zprávy nezávislé skupiny odborníků hrozí v roce 2030 nadváha a obezita třetině světové populace. Lidé sice jedí potraviny kaloricky bohaté, ale zato nutričně chudé. Zpráva varuje, že v roce 2030 by nadváhou a podvýživou zároveň mohla trpět až třetina světové populace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Londýn  - Jídlo chudé na vitamíny a minerály podkopává zdraví v průměru jednomu ze tří lidí na světě. Lidé se totiž živí hlavně průmyslově zpracovanými potravinami, které mají slabé nutriční hodnoty.

Hovoří o tom zpráva nezávislého týmu odborníků na výživu a zemědělství, o které informoval server BBC.

Podle někdejšího prezidenta Ghany Johna Kufuora a bývalého britského hlavního poradce vlády pro vědu Johna Beddingtona, kteří se na zprávě podíleli, trpí nedostatkem vitamínů a minerálů celkem dvě miliardy lidí na světě.

V rámci toho se navíc rozvíjí i nová civilizační choroba - podvýživa spojená s obezitou.

Zpráva varuje, že v roce 2030 by nadváhou a podvýživou zároveň mohla trpět až třetina světové populace - zhruba 3,3 miliardy lidí. V horizontu dvaceti let pak polovina všech lidí. Riziko hrozí zejména Číně, kde se stravovací návyky v průběhu let velmi změnily.

Děti nerostou

Špatný výběr potravin má za následek mimo jiné i vyšší výskyt srdečních chorob, vysokého krevního tlaku či cukrovky a dalších chronických onemocnění.

Dětská podvýživa, vysoký krevní tlak a jiné se stravou související choroby přitom podle zprávy způsobují větší počet úmrtí než cigarety, nezdravé ovzduší, špatné hygienické podmínky nebo nechráněný sex.

Podvýživa spojená s obezitou také zbrzďuje růst téměř čtvrtiny dětí mladších pěti let. Více než 40 % dětí nemá výšku relevantní k jejich věku, upozorňuje jeden z autorů studie, Lawrence Haddad z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (IFPRI).

"Je to částečně dáno nerovností," vysvětluje Haddad. "Lidé s vyššími příjmy mají lepší potraviny a velmi nízký výskyt výškového zaostávání. Sociální skupiny s nižšími příjmy jedí jídlo založené na kukuřici, ale nemají dostatek zeleniny, ovoce, mléčných výrobků a takových bílkovin, které najdeme například v kuřecím mase."

Aby se hrozba rodícího se civilizačního problému podařila potlačit či minimalizovat, bude podle odborníků potřeba vynaložit stejně velké úsilí jako v případě nemocí HIV a malárie.

Jen samé tuky a sůl

V bohatých zemích se navíc problém se stravováním může dále zhoršovat, přestože lidé v lepší ekonomické situaci jedí více zeleniny a ovoce.

Urbanizace totiž vede k tomu, že se mnoho lidí živí průmyslově zpracovanými potravinami - včetně pouličního jídla. To je plné tuků a soli.

Svůj podíl ale nesou i supermarkety a potravinové společnosti. "Průmyslově zpracované potraviny, které mají dlouhodobou trvanlivost, jsou bohaté na kalorie, ale nutričně chudé, maximalizují zisk," vysvětluje Haddad.

Množství potravin, které jsou podrobovány průmyslovému zpracování, se navíc stále zvyšuje.

V roce 2000 měly země s vyššími středními příjmy celkem třetinu vysoce zpracovaných potravin a nápojů ze všech zemí s vysokými příjmy. Šlo například o zmrzlinu, přeslazené nápoje či sladké pochutiny. V roce 2015 už to byla více než polovina.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy