Brusel - Volba prvního prezidenta Evropské unie vzbudila ve světě rozporuplné reakce. Evropští státníci jsou chváleni, že se vůbec dokázali na někom dohodnout, ale silně kritizováni, že výběrem belgického premiéra Hermana van Rompuye dávají najevo, jak malou důležitost přikládají této funkci.
Pan Nikdo, jak ho označují například německá média, vyvolal "zděšení" (tento výraz použil server BBC) kvůli tomu, že nemá dostatečné jméno jinde než doma v Belgii.
Přesto se podle Baracka Obamy Evropská unie teď stává silnějším partnerem, jak uvedl prezident USA v prohlášení po zvolení Belgičana do čela EU.
Dosazení neznámého a nevyhraněného prezidenta může podle BBC naznačovat, že se Rompuy stane jen jakousi loutkou, a tak tento post ztratí svůj smysl. Německá kancléřka Angela Merkelová se naopak domnívá, že belgický premiér přispěje k jednotnému postoji EU.
Největší rozčarování vyvolala volba nového prezidenta EU v Turecku. Silně věřící katolík Herman van Rompuy je totiž striktně proti jeho vstupu do Unie. Turci prý do Evropy nepatří kvůli odlišné kultuře a náboženství.
"Nemyslím si, že by se naše vztahy (Turecka a EU) během jeho předsednictví vyvíjely dobrým směrem," nechal se slyšet turecký poslanec Onur Oymen. Podle britského tisku je nepravděpodobné, že by se v příštích letech Evropská unie díky této volbě někam výrazněji pohnula.
Sám Rompuy označil svou budoucí roli jako diskrétní a za své hlavní cíle označil boj s globálními klimatickými změnami a nezaměstnaností. Podle předsedy Evropské komise Josého Manuella Barossa nebylo na post prezidenta EU lepší volby. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se domnívá, že jde o moudré rozhodnutí.
Přes veškerá oficiální ujištění o tom, že se stane EU po této volbě silnější, prosakují na veřejnost informace z kuloárů, podle kterých bude Rompuy skákat podle toho, jak budou pískat Německo a Francie.
