Berlín - Osm let vedl sociálně demokratickou stranu, čtyři roky byl německým vicekancléřem, rok ministrem zahraničí.
Devětapadesátiletý Sigmar Gabriel už od začátku letošního roku ve vládě kancléřky Angely Merkelové není a teď vydává politické memoáry, nazvané Zeitenwende in der Welt Politik (Změněné časy ve světové politice).
V novém rozhovoru pro týdeník Der Spiegel Gabriel tvrdí, že s volbou Donalda Trumpa americkým prezidentem se změnilo víc, než si mnozí lidé připouštějí nebo chtějí připustit.
"Starý Západ skončil s nástupem Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Je to drastická změna, protože jsme byli sedmdesát let zvyklí na Spojené státy v čele našeho bloku. Spojenectví s USA bylo samozřejmé stejně jako fakt, že žijeme v bezpečí. S tím je konec," říká v rozhovoru bývalý německý vicekancléř.
V rozhovoru se také vrací k vrcholu migrační krize v roce 2015. A popisuje zákulisí svého jednání s Donaldem Trumpem a jeho už bývalým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem.
Proboha, co se to děje?
"Někdy jsem si říkal: 'Proboha, co se to děje?' Například v době krize mezi Saúdskou Arábií a Katarem (tyto státy mezi sebou loni přerušily diplomatické styky a Saúdská Arábie vyhlásila blokádu Kataru - pozn. red.)," říká Gabriel.
"Mluvil jsem s Tillersonem, který říkal, že je třeba konflikt zklidnit. Pak jsem hovořil s Trumpem, který řekl, že se svým ministrem nesouhlasí. A že je třeba podpořit Saúdské Araby, protože podepsaly s USA miliardové zbrojní kontrakty," dodává.
Šokoval jej také postoj Trumpovy administrativy k Ukrajině. Tillerson mu prý na zasedání ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7 řekl, že Ukrajina je evropský problém a Trumpa nezajímá.
Sám Gabriel je přitom v Německu považován za člověka, který usiluje o nadstandardní vztahy mezi Berlínem a Moskvou. V rozhovoru pro Der Spiegel například hájí rozhodnutí postavit plynovod Nord Stream 2, který povede ruský plyn po dně Baltského moře do Německa a proti kterému protestují některé země obávající se posílení ruského vlivu v Evropě.
"Evropská komise to schválila, je to legální. Německo jako stát má právo si vybrat, od koho bude brát plyn," tvrdí exministr.
Neměli jsme jinou alternativu
Gabriel taky poprvé poodhaluje zákulisí událostí v září 2015, kdy německá vláda zvažovala, že kvůli přílivu desetitisíců uprchlíků uzavře hranice s Rakouskem. Nakonec se tak ale nestalo a Německo přijalo během roku přes 800 tisíc žadatelů o azyl.
Merkelová si podle tehdejšího vicekancléře nepřála stavbu žádných plotů a bariér. Ministr vnitra Lothar De Maiziere a policejní šéf Dieter Romann přitom měli plán, jak hranici zavřít.
"Když se ohlédnu zpět, myslím, že jsme neměli jinou alternativu. Měli jsme snad poslat armádu na rakouské hranice? To určitě ne. Měli jsme ale více komunikovat s okolními evropskými zeměmi. Byli jsme naivní a mysleli si, že ostatní považují naše konání za správné," komentuje Gabriel.
Podle něj ale Němce čeká debata o tom, jakou roli na mezinárodní scéně budou hrát. Nakolik by mělo Německo být více globálním hráčem, velmocí? "Někteří lidé chtějí, aby Německo zůstalo takovým větším Švýcarskem. Ale jsme prostě příliš velcí, nemůžeme nadále zůstávat stranou rozhodování o důležitých událostech," tvrdí Gabriel. A připomíná masivní dodávky německých zbraní pro irácké Kurdy v letech 2014 a 2015, které pomohly zabrzdit expanzi tzv. Islámského státu a uchránily Jezídy před ještě horší genocidou.
