"Rusové nemůžou být šťastnější". Evropa se dál rozděluje, píší zahraniční média o Zemanově vítězství

Simona Fendrychová ČTK Simona Fendrychová, ČTK
27. 1. 2018 18:16
Miloš Zeman vyhrál volby díky své protimigrační politice, píší zahraniční média.
Nově zvolený prezident ČR Miloš Zeman
Nově zvolený prezident ČR Miloš Zeman | Foto: Zbyněk Pecák

Praha - Rozdělení společnosti a odklon Česka na východ, tak hodnotí zahraniční tisk výsledky druhého kola prezidentských voleb v České republice.

Češi si zvolili populistického vůdce a nepřítele migrantů, napsal o vítězství Miloše Zemana americký deník New York Times.

Podle listu Češi mimo jiné rozhodovali o slušnosti v české politice. Protikandidát Jiří Drahoš, který sám sebe představoval jako protilék na rozdělenou společnost, neuspěl proti Zemanovi, jenž v posledních letech posílil své vazby na Rusko a ucházel se o přízeň Číny.

Čeští voliči odmítli Drahošovu nabídku pevného svazku s Evropskou unií a přihlášení se k jejím hodnotám. Rozhodli se pokračovat ve stejném euroskeptickém směru jako jejich sousedé v Maďarsku, Polsku a na Slovensku.

Spojenec Moskvy

"Rusové nemůžou být šťastnější," citují New York Times analytika Michala Kořána z pražského Institutu Aspen. "Evropa se sama rozděluje."

Také agentura AFP, která průběžně a podrobně sledovala sčítání hlasů, Zemana označila přívlastkem "proruský".

O těsném vítězství "proruského a protiimigračního" politika pak referuje i zpravodajský server BBC. Německá agentura DPA konstatuje, že Zeman zvítězil s "protipřistěhovaleckou kampaní".

Špatné zprávy pro Brusel

"Silný spojenec Moskvy, populista a nacionalista," tak označil Miloše Zemana i španělský deník El País. Podle něj mohou výsledky voleb v České republice prohloubit rozkol mezi východním a západním blokem v Evropské unii.

Sobotní výsledek prezidentského klání může být vnímán jako špatná zpráva pro Brusel i podle serveru Politico. Zeman se konstantně staví proti migračním kvótám a kritizuje sankce vůči Rusku.

Server si ale také všímá prezidentova kladného postoje k Andreji Babišovi, jemuž je ochotný navzdory ostatním politickým subjektům v parlamentu dát znovu šanci na sestavení vlády. Babiš přitom čelí trestnímu stíhání v případu evropské dotace na stavbu Čapího hnízda.

Kromě Evropské unie Miloš Zeman rozděluje také českou společnost, napsal německý server Deutsche Welle s odkazem na těsné výsledky voleb.

Podle agentury Reuters české prezidentské volby opět ukázaly na rozkol mezi liberály a konzervativci, který se objevuje i v dalších evropských zemích nebo ve Spojených státech. Zeman byl ostatně jedním z mála evropských politiků, který otevřeně podpořil Donalda Trumpa ve volbách před dvěma roky.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy