Kromě toho, že úřady dosud nemají k dispozici oficiální rozbor Miloševičovy krve, není ještě ukončeno ani vyšetřování sebevraždy Milana Babiče, který podle oficiálního sdělení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) spáchal 6. března sebevraždu v cele věznice Scheveningen.

Smrt Babiče: dvě vyšetřování

Babičovu smrt už druhý týden vyšetřují nizozemští detektivové. Zatím se omezili pouze na sdělení, že příčinou smrti byla sebevražda. Podle spekulací bělehradské agentury Beta použil pásek a plastikovou tašku.

Mluvčí haagského soudu Alexandra Milenovová dnes deníku Aktuálně.cz odmítla sdělit jakékoliv detaily o Babičově smrti. Informovala však o tom, že vlastní interní vyšetřování vede i jeden ze soudců tribunálu Kevin Parker. Kdy bude hotovo, však nedokázala říct.

Babič byl jediným už odsouzeným válečným zločincem, který v Scheveningenu zemřel. Bylo to však až dva a půl roku po vynesení rozsudku nad ním, a navíc byl v Scheveningenu takříkajíc "na návštěvě".

Měl svědčit, ale zemřel

Babič si totiž neodpykával svůj třináctiletý trest ve stejné věznici, kde jsou ve vazbě další obvinění. Přijel z věznice "kdesi v zahraničí", jejíž umístění ICTY tají, aby svědčil v procesech s jeho někdejšími spojenci, například Martičem a Šešeljem.

Svědectví měl podat také v případu "Frenkiho" Simatoviče, který zakládal takzvané Rudé barety, zodpovědné za etnické čistky v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Kromě jiných případů však svědčil i proti Miloševičovi, kterému byl kdysi "oddaným služebníkem". Babič například před soudem vypověděl, že Miloševič bezdůvodně posílal srbská vojska do střetů s chorvatskými.

Rozbor Miloševičovy krve zatím není

Zcela uzavřeno není ani vyšetřování smrti Slobodana Miloševiče, obžalovaného z válečných zločinů, který byl nalezen v cele mrtvý v sobotu. Patologové u něj prokázali úmrtí po zástavě srdce, ale nakolik bylo "přirozené", se zatím také nedá říct.

Doposud totiž není k dispozici oficiální výsledek rozboru jeho krve. Podle mluvčí ICTY Milenovové by měl být hotov "snad do konce týdne".

Pochyby o tom, zda smrt byla přirozená, nebo šlo o sebevraždu, či snad dokonce o vraždu, vyvolaly předběžné rozbory. Ty podle toxikologa Donalda Ugese ukázaly, že bral lék rifampicin, který bránil účinku některých léků. Chtěl se tak prý dostat na léčení do Moskvy. Prokurátorka Carla del Ponteová dokonce zopakovala, že se nejspíš pokusil o sebevraždu.

To ale odmítl Miloševičův právník a také jeho rodina, kteří naopak obviňují haagský soud, že Miloševiče zabil.

Předseda soudního tribunálu Fausto Pocar však dnes novinářům řekl, že zatím nic nenaznačuje tomu, že by měl být Miloševič otráven. Představitelé soudu také oznámili, že se zatím nenašly žádné léky s protiúčinkem proti těm, které Miloševič bral.

"Zatím jsme nenašli žádné náznaky otravy. Chtěl bych ale zdůraznit, že se
jedná o předběžné výsledky expertiz," řekl Pocar. 

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii: Letošní rozpočet soudu je 138 milionů dolarů, pracuje v něm 1150 zaměstnanců a jeho prokurátoři obvinili za více než deset let 161 lidí | Foto: Reuters

Rusko: chceme zrušit haagský soud, nevěříme mu

Důvěru k mezinárodnímu soudu nemá Rusko, které je tradičním spojencem Srbska. Dolní komora ruského parlamentu dokonce jednomyslně odhlasovala výzvu Organizaci spojených národů, aby tento válečný tribunál zrušila. "Tribunál nebyl schopen realizovat myšlenky, se kterými byl zakládán," píše se v prohlášení.

Ruští poslanci také požadují okamžité zastavení všech procesů v Haagu a požadují vyšetření Miloševičovy smrti a postavení viníků před soud.

I když ruský patolog Leo Bokeria bez výhrad potvrdil závěry pitvy v Haagu, po návratu do Moskvy prohlásil, že Miloševič nemusel zemřít, pokud by mu byla věnována dostatečná lékařská péče.

"Pokud by byl Miloševič převezen do jakékoli specializované ruské nemocnice, tím spíše do naší, byl by podroben koronárnímu vyšetření (...) a žil by ještě dlouhé roky," prohlásil Bokeria.

Mluvčí haagského tribunálu však namítla, že Miloševič byl jako každý jiný zadržovaný v Scheveningenu pod dohledem tamního lékaře, a že o jeho zdravotní stav se zajímal i sám soudce. Soud ovšem zamítl jeho žádost, aby byl prozatímně propuštěn k léčení do Ruska.

ICTY: Lékařská péče je dostačující

"Ke Slobodanu Miloševičovi mohl přijet jakýkoliv specialista. Pan Miloševič také skutečně přijímal lékaře z různých zemí," řekla Milenovová.

Přirozenou smrtí zemřel v cele této scheveningenské věznice v srpnu 1998 bosenský Srb Milan Kovačevič. I jeho rodina obvinila ICTY z toho, že mu nevěnoval potřebnou lékařskou péči.

Mluvčí soudu dnes nebyla schopna říci, zda proběhlo i vyšetřování této smrti, ale zopakovala, že zdravotní péče o zadržené vězně byla na vysoké úrovni.

"Musíte si uvědomit, z jakého prostředí ti lidé přišli a že trpěli posttraumatickými stresy. V Haagu měli rozhodně lepší lékařskou péči než tam, odkud přišli," uvedla Milenovová.

Smrt při zatýkání, vraždy i sebevraždy

V Scheveningenu zemřel ještě jeden člověk, souzený za válečné zločiny. V červnu 1998 se v cele oběsil chorvatský Srb Slavko Dokmanovič, obžalovaný z válečných zločinů za chorvatské války. V době, kdy spáchal sedmačtyřicetiletý Dokmanovič sebevraždu, byl jeho případ jen několik dní před vynesením rozsudku.

Kromě těchto čtyř lidí, kteří zemřeli za zdmi haagské věznice, zemřeli z celkového počtu 161 obviněných dva, které soud prozatímně propustil z vězení ze zdravotních důvodů. Džordže Džukič i Mehmed Alagič zemřeli krátce po propuštění.

S haagským tribunálem jsou ale spojena ještě další, násilná úmrtí. Dva Srbové, které prokurátoři ICTY obvinili, si vzali život ještě před zadržením. Další dva byli zabiti "na útěku", když se je snažili zadržet zahraniční vojáci. Další dva obvinění byli zastřeleni neznámými útočníky - jeden v bělehradském hotelu a druhý v jednom ze srbských barů.

Tribunálu ještě uniká šest obviněných. Mezi nim dva "prominentní váleční zločinci" Radovan Karadžič a Ratko Mladič.