reklama
 
 

Moskva se rozloučila se zavražděným velvyslancem. Turecko a Rusko může incident paradoxně sblížit

22. 12. 2016 13:28
Rusko se rozloučilo se zavražděným velvyslancem Andrejem Karlovem, kterého v pondělí zastřelil v Ankaře turecký policista. Prezident Putin zahájil ve čtvrtek v Moskvě na ministerstvu zahraničí ceremonii, kterou odpoledne uzavřela zádušní mše odsloužená přímo pravoslavným patriarchou Kirillem. Karlov dostal od Vladimira Putina posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší vojenské vyznamenání v zemi. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov o mrtvém diplomatovi prohlásil, že "zemřel na bojové pozici". Jeho vražda vztahy mezi Tureckem a Ruskem zatím příliš nezhoršila, může ale být impulsem k tvrdšímu potlačování opozice v Turecku.

Ankara – Moskva se rozloučila s Andrejem Karlovem, ruským velvyslancem, kterého v pondělí v galerii v Ankaře zastřelil turecký policista.

Vražda ruského velvyslance

Ruského velvyslance v Ankaře zastřelil příslušník turecké policie Mevlüt Altıntaş na výstavě fotografií, kde měl velvyslanec projev. Vykřikoval, že jde o odplatu za Aleppo. Pak Altıntaş řekl, že ho z místa "dostane jen smrt", a policisté ho zastřelili.

Mezi hosty smutečního obřadu v budově ruského ministerstva zahraničí byli prezident Vladimir Putin, premiér Dmitrij Medveděv i šéf diplomacie Sergej Lavrov. Ceremoniál odpoledne uzavřela zádušní mše, kterou v ústředním moskevském chrámu Krista Spasitele odsloužil moskevský pravoslavný patriarcha Kirill.

Karlov dostal od Putina posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší ruské vojenské vyznamenání. Ministr zahraničí pak o mrtvém diplomatovi prohlásil, že "zemřel na bojové pozici".

Jméno Karlova se taky objevilo na pamětní desce ve vestibulu ruského ministerstva zahraničí – po boku jmen dalších ruských diplomatů, kteří zahynuli ve službě, uvedla ČTK.

Moskva s Tureckem na vyšetřování pondělní vraždy spolupracuje. Agentura AP ve čtvrtek informovala, že turecké úřady propustily na svobodu příbuzné vraha, policisty Mevlüta Merta Altintaşe. Vrah sám zemřel krátce po atentátu rukou policie.

Rusko-turecké vztahy se nezhorší

Smrt ruského velvyslance někteří komentátoři okamžitě po činu přirovnávali k vraždě arcivévody Františka Ferdinanda v Sarajevu, která odstartovala první světovou válku.

Vyjádření tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a ruského prezidenta Vladimira Putina ale ukazují něco jiného. Karlovova vražda nebude začátkem turecko-ruského zápasu, ale spíše impulsem k tvrdšímu potlačování opozice v Turecku. A ke změnám ve válkou zmítané Sýrii, které zde zkomplikují politiku Západu. Turecko, člen západní Severoatlantické aliance, se v Sýrii postupně dostává na stranu tamního diktátora Bašára Asada a také Ruska.

Ruského velvyslance v Ankaře zastřelil příslušník turecké policie Mevlüt Altintaş na výstavě fotografií, kde měl velvyslanec projev. Vykřikoval, že jde o odplatu za Aleppo. Pak Altintaş řekl, že ho z místa "dostane jen smrt", a policisté ho zastřelili.

"Šlo o útok na turecký stát a snahu poškodit turecko-ruské vztahy," prohlásil Erdogan po vraždě. Podle ruského prezidenta Putina byl čin "provokací". Ta měla narušit vztahy s Ankarou a "zmařit mírový proces v Sýrii", na němž se podílejí Turecko a spolu s ním Rusko a Írán, posílající své vojáky bojovat na straně Asada.

V úterý jednali zástupci těchto zemí o Sýrii v Moskvě a shodli se, že prioritou v Sýrii je boj proti terorismu, a nikoliv snaha odstranit diktátora Bašára Asada od moci.

Přesně, jako to řekl po vraždě Karlova Putin: "Jedinou možnou odpovědí na vraždu je vystupňování boje proti terorismu."

Neoficiální dohoda o Sýrii

Turecko a Rusko letos začaly v Sýrii spolupracovat. Právě v Aleppu Rusko, vojensky pomáhající Asadovi, a Turecko, donedávna podporující povstalce, pomohly dohodnout evakuaci civilistů i rebelů – tedy fakticky kapitulaci. Jde o největší porážku povstalců v dlouhé syrské občanské válce.

Podle deníku The Wall Street Journal se zdá, že Turecko a Rusko uzavřely ohledně Sýrie neoficiální dohodu: Turecko přestane podporovat povstalce snažící se svrhnout Asada a Rusové omezí svoji podporu Kurdům, kteří ovládají samostatné území v Sýrii. Ty Ankara obviňuje ze spolupráce s tureckými kurdskými separatisty.

Rusové například nijak neprotestovali, když Ankara obsadila část Sýrie u svých hranic, a zabránila tak možnému spojení kurdských území. Přitom Spojené státy, což je spojenec Turecka v NATO, dlouho odmítaly dát Ankaře k takové akci zelenou a hlavně poskytnout jí případně letecké krytí pro případ, že by proti Turkům poslal své letectvo Asad.

Mezi Ruskem a Tureckem jde o dohodu Aleppo za Al-Báb, napsal Aaron Stein, odborník na Blízký východ z amerického think-tanku Atlantic Council. Turci neprotestují proti dobytí Aleppa – a Rusové zase proti tureckému obsazení strategického města Al-Báb v Sýrii.

Represe v Turecku i Rusku

Podle serveru Foreign Policy může vražda Karlova být navíc i záminkou k dalším represím proti opozici, a to jak v Turecku, tak v Rusku.

Turecké úřady už zatkly šest lidí, kteří jsou podezřelí ze spojení s atentátníkem, včetně členů jeho rodiny, uvedla turecká agentura Doğan News.

Stopy vedou k hnutí Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje ze zosnování neúspěšného červencového pokusu o puč. Po něm následovaly rozsáhlé čistky ve stáním aparátu, policii a armádě, které se dotkly desítek tisíc lidí a jež Rusko na rozdíl od Západu nekritizovalo.

Chování atentátníka ale spíše připomíná napojení na radikálnější islamisty než na poměrně umírněné, byť islamistické Güllenovo hnutí, propagující mimo jiné mezináboženský dialog.

autoři: Marek Hudema, Zahraničí | 22. 12. 2016 13:28

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama