Washington - Komise expertů vytvořená americkým Kongresem zveřejnila zprávu o vyšetřování takzvaného syndromu z války v Perském zálivu před sedmnácti lety.
Více než 170 tisíc amerických vojáků, kteří se zúčastnili války proti Iráku a osvobození Kuvajtu na začátku roku 1991, si stěžuje na časté bolesti hlavy, únavu, potíže s dýcháním a vyrážky.
Postiženi byli i vojáci z jiných zemí tehdejší koalice, jejíž součástí byla i československá protichemická jednotka.
Strach z nervových plynů
Komise ve své analýze konstatuje, že masové onemocnění způsobily patrně dva faktory.
Prvním byly tablety, které vojáci polykali na ochranu před nervovými plyny. Američané se obávali, že Saddám proti nim použije chemické či biologické zbraně a dopředu se připravovali na obranu.
Druhým zdrojem zdravotních problémů jsou pesticidy, kterých se vojáci během války nadýchali. Komise rovněž nevylučuje, že část vojáků onemocněla při likvidaci iráckých zásob jedovatého sarinu.
Komise doporučila Kongresu, aby přidal další peníze do fondu na pomoc postiženým veteránům z roku 1991.
"Mnozí veteráni už roky čekají na pomoc i na zodpovězení základních otázek týkajících se jejich zdravotního stavu," cituje ze zprávy agentura AP.
Americká vláda dosud věnovala na léčení veteránů z této války 440 milionů dolarů, ale v posledních letech se částka snižovala.
Roky dohadů a pochybností
O původu syndromu panovaly po mnoho let spory. Někteří lékaři, politici i představitelé americké armády zpochybňovali, že specifické onemocnění z války roku 1991 existuje.
"Ti, kteří nevěřili, že syndrom existuje, dostali nyní jasnou a konečnou odpověď," řekl agentuře Reuters postižený veterán Anthony Hardie z Wisconsinu, kterému bylo v době války o Kuvajt třiadvacet let.
Konflikt začal 2.srpna 1990, když irácká armáda obsadila Kuvajt a Saddám Husajn ohlásil jeho připojení k Iráku. Spojené státy a další země soustředily své vojáky v Saúdské Arábii a během ledna a února následujícího roku irácké jednotky z Kuvajtu vytlačily.
Pozemním operacím předcházelo mohutné letecké bombardování Iráku. Tehdejší americký prezident George Bush starší se ale nerozhodl Saddáma svrhnout, americké pozemní jednotky se zastavily na hranicích.