Většině světových politiků a novinářů se až do poslední chvíle zdálo nemožné, že by Rusko v takové míře zaútočilo na sousední stát, se kterým ho pojí dlouhá společná historie. Napjaté vztahy však mezi oběma zeměmi vládly dlouhodobě. Nakonec eskalovaly zejména událostmi v roce 2014, tedy ukrajinským státním převratem (známým jako Euromajdan), následným ruským převzetím Krymu a začátkem války na Donbase.
Ale obrovská invaze ze tří světových stran a snaha o ovládnutí hlavního města Kyjeva? Podobné předpovědi amerických tajných služeb o začátku války předtím již několikrát nevyšly, což neopomněl připomínat český prezident Miloš Zeman, který ruskou politiku častokrát obhajoval.
Den před invazí, 23. února, ale bylo ukrajinskému prezidentovi, tehdy ještě nepříliš známému Volodymyru Zelenskému, nejspíš jasné, co bude v nejbližší budoucnosti následovat. V emotivním, rusky namluveném projevu, se proto obrátil přímo na Rusy. Snažil se jim vysvětlit, proč jsou argumenty Kremlu o vládnoucích nacistech v Kyjevu nesmyslné. Invazi to nezabránilo. Přesto, nebo právě proto, stojí tehdejší projev za vidění.
O pár hodin později válku Ukrajině fakticky vyhlásil jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Z jeho nenávistného projevu jde dodnes strach. Šéf Kremlu vypouštěl do světa ty nejšílenější propagandistické nesmysly o tom, že Ukrajinu je potřeba denacifikovat a demilitarizovat. Vysmívané hlouposti z ruských debat na Prvním ruském kanále pronášel první muž jaderné supervelmoci.
¨Následovalo ostřelování Kyjeva, Charkova i dalších měst. Ruské jednotky obsadily strategické vojenské letiště Hostomel u hlavního města i černobylskou jadernou elektrárnu. Jak jsme se dozvěděli o týdny později, v tu chvíli v bunkru dostal útočnou pušku i prezident Zelenskyj. Ruští výsadkáři se v jednu chvíli pohybovali jen stovky metrů daleko. Jejich cílem bylo zabít nebo zajmout nejen jeho, ale také jeho rodinu.
Svět mezitím sledoval, jak v Kyjevě zněly sirény, média informovala o všemožných útocích, některé byly jen kousek od slovenských hranic. Do pohybu se dala obří migrační vlna. V následujících týdnech a měsících Ukrajinu opustilo na 6 milionů lidí.
První den války to s Ukrajinou nevypadalo dobře a západní lídři nabízeli Zelenskému azyl v bezpečí daleko od ukrajinských hranic. Prezident ale zůstal a téhož dne těsně před půlnocí vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Od té doby se Ukrajinci za vydatné pomoci Západu statečně brání. Už 100 dní.
