reklama
Tchyně se už nemohla sama pohybovat, proto jsme k ní každý den chodili uvařit jídlo a pomáhat jí. 15. března jsme byli znovu u ní a v té době Rusové ostřelovali Azovstal z děl a letadel. Když začala další palba, první střely dopadly velmi blízko nás, do sousední zahrady. Vřítil jsem se do domu, a jakmile jsem vběhl na zápraží, přiletěl granát, který explodoval metr a půl ode mě. Ozvala se hrozná rána, pak bylo ticho a úplná tma. Spadly na mě cihly a střešní trámy. V tu chvíli jsem si myslel, že je konec. Ale pak jsem ucítil, že můžu hýbat rukama a nohama. Začal jsem odhrabovat všechno, co na mě leželo. | Foto: Jevhen Sosnovskij