reklama
Ten den jsme měli ve sklepě skvělou večeři, protože jsem našel ještě půl plechovky guláše. Musím říct, že děti všechny naše těžkosti snášely statečně. Chlapec byl obzvláště silný, přestože mu bylo pouhých osm let. Snažil se vydržet bolest, nebrečet. I při převazech, kdy jste museli strhávat obvazy zaschlé na ráně. Již druhý den našeho sklepního života nám obyvatelé domu, když viděli, že jsme zůstali bez jídla, přinesli celý hrnec horké polévky. Postupně jsme si zvykli na náš sklepní život. Kvůli neustálému ostřelování děti téměř nevycházely na ulici. Ale 26. března jsme se dozvěděli, že jejich dědeček, zraněný 17. března, zemřel. Rána byla velmi silná a v těchto podmínkách mu nebylo možné pomoci. Druhý den, když ostřelování trochu pokleslo, jsme ho šli zakopat. Touto ulicí jsme nešli pouhých deset dní a za tu dobu se změnila k nepoznání. Ruiny, vypálené domy, popadané stromy, silnice posetá nábojnicemi různých ráží. | Foto: Jevhen Sosnovskij