Mezi politiky i vojáky zemí Severoatlantické aliance stále přetrvávají pozůstatky "starého myšlení", prohlásil dnes náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij.
NATO i Spojené státy podle něj v některých situacích stále ve vztahu k Rusku používají "dvojí standardy". Přesto je však podle generála spolupráce Ruska s NATO dobrá.
V příštím roce se například dvě ruské lodě z Černomořské flotily zapojí do alianční protiteroristické operace Active Endeavour ve Středozemním moři.
Především prospěch vlastní zemi
"Je ve velkém zájmu Severoatlantické aliance rozvíjet vztahy s Ruskou federací," zdůraznil Balujevskij. NATO podle něj potřebuje najít styčné body s Ruskem, aby bylo možné společně řešit současné problémy.
Důstojníci aliance, kteří prý ale jen plní politické zadání, příliš často hledí při jednáních především získat výhody pro vlastní země a až poté na vzájemný prospěch.
NATO se údajně snaží rozšířit svůj vliv na území někdejšího Sovětského svazu. Rusko ale podle Balujevského pokládá za své právo uplatňovat vliv v celém "postsovětském prostoru" a nesouhlasí se "stimulováním různých barevných revolucí".
Problémové Pobaltí
Některé, zejména nové členské země aliance navíc své příslušnosti k NATO zneužívají k tlaku na řešení svých dvoustranných problémů, uvedl generál.
Připomněl neshody Ruska s pobaltskými zeměmi, kde žije velká ruskojazyčná menšina. Při posledním incidentu se na litevské území zřítila ruská stíhačka letící do ruské Kaliningradské oblasti.
Balujevskij dnes rozhodně odmítl požadavek naprosté demilitarizace této oblasti, který z pobaltských zemí následně zazněl. Takové požadavky podle něj mají negativní vliv na bezpečnost celého baltského regionu.
O problému hranic v Estonsku více ZDE
Válka mezi Ruskem a NATO není cestou
"V Rusku jsme rychle pochopili, že válka mezi Ruskem a NATO není cestou, po které bychom měli jít," uvedl. V řadě médií zemí aliance se podle něj příliš často objevují informace, které občany Ruskem straší. "Jde o připravené materiály, které přímo obyvatele děsí ruskou kriminalitou a terorismem, ztrátou kontroly nad jadernými zbraněmi, ekologickými katastrofami," vypočítal Balujevskij.
Přesto armády bloku a Ruska spolupracují. Účast ruských lodí na operaci ve Středozemním moři si vyžádala zřízení přímé "horké linky" mezi velitelstvím aliance v Neapoli a ruským velením v Sevastopolu.
Příští rok se také uskuteční rozsáhlé společné cvičení speciálních jednotek Ruska, USA, Velké Británie, Francie a Turecka. Celkem má ruská armáda v roce 2006 v plánu 46 společných cvičení různého druhu s NATO, z toho 13 se má konat v Rusku.
Spolupracují i námořnictva, britští potápěči se například letos podíleli na záchraně posádky havarované ruské ponorky na Dálném východě.
Spoluprace Rusko-USA na pragmatické rovině
NATO i Spojené státy ale prý často používají v mezinárodních vztazích "dvojí standardy", kdy svým spojencům dovolují dělat věci, za které Rusko a jeho spojence kritizují.
Balujevskij připomněl snahu USA o nešíření jaderných zbraní například do Severní Koreje a současnou neochotu kritizovat Izrael za to, že nejspíš jadernou bombu už před lety získal.
Západ také podle něj často odmítá uznat, že ruská armáda v Čečensku bojuje s mezinárodním terorismem. "V Čečensku byli zabiti žoldnéři původem z 50 zemí. Dodnes máme informace, že je tam asi 200 cizinců, včetně občanů zemí NATO," prohlásil.
O současné situaci v Čečensku se dočtete ZDE
Spolupráce se Spojenými státy se podle Balujevského dostala na "pragmatickou rovinu", přesto prý má ale impulzivní charakter. "Objeví se problém - vzroste aktivita, problém zmizí aktivita se ztratí. Je jasné, že tak to nemá být," podotkl náčelník ruského generálního štábu.
Kooperace s USA je podle něj ale dobrá například v boji proti terorismu či při nešíření zbraní hromadného ničení nebo přenosných protiletadlových systémů.
Američané se prý k aktivnější spolupráci s Ruskou federací a její armádou odhodlali až po teroristických útocích na New York 11. září 2001.
Balujevskij podotkl, že ve Střední Asii spolu USA a Rusko nesoupeří, ale naopak společně bojují proti nebezpečí terorismu, které vycházelo a do jisté míry stále vychází z Afghánistánu.
