Brusel/Nairobi - Evropská unie dnes rozšířila řady těch, kdo volají po změně režimu v Zimbabwe, kde autoritativní vláda prezidenta Roberta Mugabeho nečinně přihlíží, jak se naprostý hospodářský kolaps země postupně mění v humanitární krizi.
"Myslím, že přišel čas vyvinout maximální nátlak, aby Mugabe odstoupil," prohlásil v Bruselu vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana.
"Prezident Mugabe musí odejít. Zimbabwe už si vytrpělo dost," vyjádřil to ještě razantněji francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země až do konce roku sedmadvacítce předsedá.
Unijní ministři zahraničí na své pondělní schůzce odsouhlasili rozšíření seznamu zimbabwských představitelů, na něž se vztahuje zákaz pobytu na území EU, o dalších 11 jmen. Uvalovat na zbídačelou zemi jakékoli další sankce, které by jen dále ztížily životy bežných obyvatel, však představitelé EU podle Solany nechtějí.
Kritiků přibývá i v Africe
Kritických výpadů na adresu zimbabwské hlavy státu zaznělo za uplynulý týden již několik, mimo jiné ze Spojených států a z Británie, která byla kdysi v Zimbabwe koloniální mocností.
Právě tato skutečnost dosud umožňovala Mugabemu, jenž je u moci už od vyhlášení nezávislosti v roce 1980, aby jakékoli podobné výzvy odmítal coby projev neokoloniálního resentimentu západních mocností. Jeho argumentaci ale nyní zasadila ránu vlna odporu, jež se vůči němu zvedá i v samotné Africe.
Arcibiskup z Kapského Města a nositel Nobelovy ceny míru Desmon Tutu například minulý týden v rozhovoru pro nizozemskou televizi prohlásil, že Mugabe je plně zodpovědný za utrpení Zimbabwanů a měl by být svržen a postaven před mezinárodní tribunál v Haagu.
Podobnou myšlenku předtím formuloval i ministr zahraničí sousední Botswany Phandu Skelemani a v neděli ji dále rozvedl i keňský premiér Raila Odinga.
Ten vyzval Africkou unii, aby svolala mimořádný summit, kde by byla přijata rezoluce o vyslání intervenčních sil do Zimbabwe v zájmu urychleného vyřešení tamní krize.
"Ostuda pro celý kontinent"
"Účast na osvobozeneckém boji nedává nikomu právo přivlastňovat si celou zemi," řekl Odinga v jasné narážce na Mugabeho, jenž za boj proti apartheidu v bývalé Jižní Rhodésii strávil deset let ve vězení a dodnes své údajné zásluhy o osvobození vlasti od bělošské nadvlády okázale dává najevo.
Status nezpochybnitelného hrdiny mu také dlouho zajišťoval tichou podporu u ostatních afrických vůdců, kteří ostatně sami ve volených funkcích často přesluhují. Podle Odingy je však mlčení většiny afrických státníků k tomu, co se děje v Zimbabwe, "ostudou pro celý kontinent".
"Pokud nejsou k dispozici žádné (africké intervenční) jednotky, musí Africká unie umožnit OSN, aby neprodleně vyslala do Zimbabwe vlastní síly, které by nad touto zemí převzaly kontrolu a zajistily, že se lidem umírajícím na choleru dostane potřebná humanitární pomoc," dodal Odinga.
Vnitropolitický dialog v Zimbabwe, na který Afrika dlouho sázela, mezitím ustrnul. Od podpisu dohody, na jejímž základě by měla vzniknout vláda národní jednoty se zástupci Mugabeho Afrického národního svazu Zimbabwe-Vlastenecké fronty (ZANU-PF) i Hnutí za demokratickou změnu (MDC) opozičního předáka Morgana Tsvangiraie, už uplynuly téměř tři měsíce. Vytvoření společného kabinetu však stále není na obzoru.
