Vyvolali jsme puč v Íránu, přiznala CIA. Šlo o ropu

Petr Jemelka Petr Jemelka
20. 8. 2013 18:00
Americká špionážní služba to přiznala vůbec poprvé. Na převratu se podílela i MI6.
Foto: Wikimedia Commons

Washington - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) přiznala, že se v roce 1953 spolu s britskou špionážní agenturou MI6 podílela na svržení prvního demokraticky zvoleného premiéra Íránu Muhammada Mosaddeka.

Je to vůbec poprvé, co američtí zpravodajci přiznali, že do politického dění v Persii zasáhli. 

Národní archiv bezpečnostních složek informaci zveřejnil při příležitosti 60 let od převratu.

"Vojenský puč, při němž byl svržen Mosaddek a jeho Národní fronta, byl proveden pod vedením CIA jakožto součást americké zahraniční politiky. Akce byla schválena na nejvyšší vládní úrovni," stojí v dokumentech.

Důvodem ke svržení Mosaddeka bylo znárodnění ropných rafinérií Anglo-perské ropné společnosti (nyní British Petroleum - BP). Američané a Britové totiž pokládali íránskou ropu za klíč k poválečné obnově svých zemí.

Šlo i o rovnováhu sil ve světě

Podíl na íránské revoluci přiznala tehdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová už v roce 2000 (a současný prezident Obama o devět let později), CIA ale až dosud vše popírala.

Dokumenty, které získal archivář Malcolm Byrne v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím, však obsahují detaily i pozadí celé akce.

Podle CNN byly odtajněny už v roce 2011, dosud si je ale nikdo nevyžádal.

"(Dokumenty) ukazují roli, jakou hrají političtí partyzáni v pravidelném vyvolávání převratů," řekl BBC Malcolm Byrne. Národní archiv bezpečnostních složek je nezávislá organizace při univerzitě George Washingtona.

Nešlo ale jen o ropu. "Pokládali jsme za reálné, že Írán může skončit za železnou oponou. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to významnou výhru Sovětů ve studené válce, a tudíž porážku Západu," píše ve zveřejněném dokumentu jeden ze strůjců převratu Donald Wilber.

Klíčovou roli sehrály vyprovokované demonstrace

Z publikovaných materiálů vyplývá, že CIA a MI6 v íránských i amerických sdělovacích prostředcích systematicky publikovaly zprávy a komentáře namířené proti Mosaddekovi.

Mediální podporu naopak Američané a Britové zajistili pro Muhammada Záhira Šáha, který ze země uprchl a po převratu se vrátil k moci jakožto úzký spojenec USA. Agenti Západu se podíleli také na organizování demonstrací na jeho podporu.

"(Íránská) armáda se velice rychle přidala na Šáhovu stranu a bylo jasné, že jsou Teherán i další provincie ovládány milicemi a armádními jednotkami. Už 19. srpna (akce začala v dubnu, pozn. red.)  ale byli členové Mosaddekovy vlády v zajetí nebo v úkrytu," napsal dále Wilber.

Muhammad Záhir Šáh byl u vlády až do islámské revoluce v roce 1979, kdy moc převzal muslimský ajatolláh Rúholláh Chomejní.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy