New York - Americkým vědcům se podařilo vytvořit vůbec první živou syntetickou buňku. Objev umělého života je přelomový a mohl by lidem pomoci k hledání nových paliv, způsobů čištění kontaminované vody nebo rychlejší výroby vakcín.

Kritici ale varují, protože v syntetických organismech spatřují nebezpečí. Informovala o tom stanice BBC.

Podle ní američtí odborníci sestavili genetický software a transplantovali ho do hostitelské buňky. Výsledný mikrob pak vypadal a také se choval jako druh řízený syntetickým genetickým materiálem.

Vědci vedení doktorem Craigem Venterem doufají, že se jim podaří vytvořit bakteriální buňky schopné produkovat léčebné látky a palivo nebo vstřebávat skleníkové plyny.

"Dokážeme teď vzít syntetický chromosom a transplantovat ho do buňky příjemce - do jiného organismu. Jakmile tam tento nový software pronikne, buňka ho dekóduje a přemění se v druh podle vloženého genetického kódu," vysvětlil Venter.

Nová bakterie se zkopírovala víc než miliardkrát a vytvořila kopie, které obsahovaly syntetickou DNA a byly jí řízeny. "Je to poprvé, kdy syntetická DNA řídila buňku," řekl Venter.

Zkumavky obsahující kmenové buňky jsou vystavovány v Londýně. Výzkumníci z Hardwardské University, zveřejnili v úterý, že začínají s programem klonování lidských embryí jako zdroje hodnocení kmenových buněk. | Foto: REUTERS/Peter Macdiarmid

Podaří-li se jemu a jeho spolupracovníkům vytvořit bakterie obdařené využitelnými vlastnostmi, bude to podle jeho slov nová průmyslová revoluce.

"Získáme-li buňky schopné produkovat to, co si přejeme, zbavíme se závislosti na ropě a napravíme některé ze škod, jež jsme napáchali na životním prostředí, protože ty buňky zadrží oxid uhličitý," předpovídá Venter.

Jeho skupina už zahájila spolupráci s farmaceutickými a energetickými firmami na vývoji chromozomů pro bakterie, které budou schopné produkovat využitelné pohonné hmoty a nové vakcíny.

Mnozí odborníci ale spatřují v syntetických organismech nebezpečí. Helen Wallaceová z britské organizace monitorující genetické technologie Genewatch například řekla, že "vypustíme-li do prostředí nové organismy, můžeme napáchat víc škody než užitku".

"Vypustíte je do kontaminovaných oblastí s úmyslem, že je vyčistíte, ale ve skutečnosti vypouštíte další formu znečištění. Netušíme, jak se takové organismy budou v prostředí chovat," varuje.

Venter podle ní záporné stránky svého objevu bagatelizuje. "Není bůh, ve skutečnosti se chová velmi lidsky - pokouší se získat zpět peníze, které do své technologie investoval, a vyhnout se předpisům, jež by využití objevu omezilo," řekla Wallaceová