Islámábád/Bělehrad - Srbská horolezkyně Kristina-Nina Adjaninová byla součástí týmu, který se chystal v uplynulých dnech k výstupu na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat.
Masakru, který si o víkendu vyžádal v Pákistánu jedenáct mrtvých včetně dvou Slováků, unikla jen o vlásek, napsal srbský list Blic.
Jednatřicetiletá srbská horolezkyně se v osudný večer nacházela jen pár stovek metrů nad základnou. Spolu se svým týmem připravovali výstup a byli vysláni jako předvoj, čekalo je totiž to nejtěžší stoupání. Ostatní ještě spali.
"Naposledy jsme se základnou mluvili v devět hodin večer. Všechno bylo v pořádku a my čtyři jsme si šli lehnout, unaveni po patnácti hodinách chůze," popsala Adjaninová.
"Potřebuji se dostat ze země"
Útok ozbrojenců na základní tábor začal asi o hodinu později. Jak horolezkyně popsala, útočníci vytahovali ze stanů spící lidi, sráželi je na zem a svazovali jim ruce. Zároveň je bodali noži a mlátili pažbami svých pušek.
Jednomu z pákistánských průvodců se podařilo vysílačkou spojit s druhým táborem a Srbka ihned satelitním telefonem zavolala policii.
"Mezitím Tálibán zničil celý tábor, útočníci vzali peníze i elektroniku a horolezce zastřelili ranou do hlavy," popsala Adjaninová, která je nyní v Islámábádu a čeká, až ji pákistánské úřady dovolí opustit zemi. Pákistánci, kteří je doprovázeli, zůstali v táboře vyděšení a svázaní.
Útok skončil asi hodinu po půlnoci, vojáci přiletěli na místo neštěstí vrtulníkem až v neděli v poledne. "Všude byla těla mých zabitých přátel, rozházené věci, krev," dodala horolezkyně. V pondělí ráno byli vrtulníkem evakuováni na nejbližší letiště.
Zajímavé podle ní je, že dva či tři dny před tragédií základní tábor navštívili čtyři místní "učitelé islámu". Přespali u nich a zase odešli. Podle Adjaninové to byli ti samí lidé, kteří zabili její přátele a do tábora přišli na obhlídku.
"Teď jsme v hotelu, ale stále měníme místo pobytu, protože nám stále vyhrožují smrtí. Dozvěděli jsme se, že útok byl mstou Tálibánu za smrt jednoho z jejich velitelů. Mám letenku na 25. července a teď potřebuji pomoc, abych se ze země dostala dřív. Nemám peníze, jen pas, který jsem v táboře měla schovaný na tajném místě," uzavřela srbská horolezkyně.
