"S jistotou můžeme říct, že Země bude za tisíc let hodně jiná než teď," interpretuje závěry studie biolog David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Podle mě se ale nedá jednoznačně říct, že Země bude tak strašně ochuzená - bude prostě jiná," dodává pro deník Aktuálně.cz.
Na zprávě OSN, která čítá skoro 1800 stran, se podílelo asi 450 odborníků po dobu zhruba tří let. Podle autorů studie se stav přírody zhoršuje dosud nejrychlejším tempem v historii lidstva. Lidé podle odborníků využívají a znečišťují přírodu nejvíce v historii. Vážně poškozeno je podle nich 75 procent suchozemského prostředí a 66 procent plochy moří.
Podle Storcha vymírání druhů celosvětově ovlivňuje zejména moderní průmyslové zemědělství a lesnictví. "Platí to i pro Česko," říká biolog.
Podobně hovoří i studie, podle které může poškozené ekosystémy zachránit jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a zásadní změny ve způsobu výroby a spotřeby, které nebudou mít tak velké dopady na původní ekosystémy. Například rozvoj ekofarem nebo užívání menšího množství pesticidů a herbicidů.
"Druhou možností je naopak vytváření zemědělských technologií, které budou ještě mnohem modernější. Prostřednictvím moderních technologií, jako je například hydroponie (pěstování rostlin bez zeminy, pozn. red.), se budou k zemědělství využívat pouště nebo zkrátka půdy, které se normálně k zemědělství vůbec nevyužívají. Trochu metaforicky řečeno tak vzniknou továrny na výrobu potravin, kde bude fungovat recyklace všeho. Tím pádem nebudou zasaženy přirozené ekosystémy," komentuje další alternativu Storch.
Současné zemědělství je podle něj v nejhorším stavu, protože je sice moderní, ale pořád se odehrává v běžné krajině, kde žijí další živočichové. "Je to, jako by si člověk postavil chemickou továrnu v ulicích města," dodává český odborník na biodiverzitu.
Úbytek korálových útesů se bude těžko řešit
Autoři velké studie vidí zemědělství jako jednu z pěti hlavních příčin, které vedou k poškozování rozmanitosti přírody. Kromě něj to jsou také klimatické změny, znečišťování, přímé využívání organismů (rybolov, lov) a invazivní druhy. "Z hlediska globální diverzity je nejhorší jednoznačně zemědělství. Invazní druhy také, jejich vliv se ale velmi liší region od regionu a druh od druhu.
Znečištění je pak lokální problém, který zatím neznamená ohrožení globální diverzity," rozebírá výsledky panelu OSN Storch. U klimatických změn vnímá jako problém hlavně to, že svět stále není schopen jejich projevy stoprocentně pochopit. Zároveň doplňuje, že pro biodiverzitu měnící se podnebí takovou hrozbu nepředstavuje. "Druhů, které vymřely vlivem klimatických změn, je zatím úplné minimum, byť příklad s korálovými útesy naznačuje, že se to může změnit," říká profesor z Přírodovědecké fakulty UK.
Právě korálové útesy jsou podle autorů zprávy IPBES jednou ze tří nejohroženějších kategorií, spolu s obojživelníky a mořskými savci. Studie zdůrazňuje, že korálů od 70. let 19. století zmizela téměř polovina.
Šesté masové vymírání? Nesmysl
I přes alarmující výsledky zprávy se její autoři shodují, že svět zatím není svědkem šestého hromadného vymírání, jak často uvádí někteří vědci. "Tvrzení, že žijeme v době šestého masového vymírání druhů, je nesmysl. Pochopitelně, když se současné ničení ještě zrychlí nebo bude probíhat stejnou rychlostí po další zhruba dva tisíce let, šesté masové vymírání už může nastat. To, co se doposud dělo, s tím ale srovnatelné není," vysvětluje Storch.
IPBES, který zprávu zveřejnil, je nezávislý mezivládní orgán, na jehož provozu se podílí více než 130 vlád členských zemí OSN včetně České republiky.
