Kurdští bojovníci oslavují dobytí Rakky. | Foto: Reuters

Dobývání Rakky a "souboj" o mírovou dohodu (červen 2017)

Jasné známky eskalace vztahů mezi Bílým domem a Kremlem se objevily i v době, kdy se schylovalo k dobytí Rakky, dřívějšího "hlavního města" takzvaného Islámského státu.

Komunikační kanály mezi Washingtonem a Moskvou byly těžce narušené (ať už kvůli Sýrii, nebo důsledkem války na Ukrajině), situace byla přirovnávána k pozdějším fázím studené války.

Poté co Američané v červnu 2017 sestřelili syrský letoun nedaleko Rakky, Rusové varovali, že jakékoliv koaliční letadlo pohybující se západně od řeky Eufrat budou považovat za potenciální cíl. "Co to je, pokud ne akt agrese? Je to pomoc teroristům, proti kterým USA bojují, zatímco tvrdí, že aplikují protiteroristickou politiku," upozornil tehdy Sergej Rybkov, náměstek ruského ministra zahraničí.

Rusko na incident reagovalo uzavřením komunikačních kanálů s americkou armádou, čímž zvýšilo pravděpodobnost dalších incidentů. USA se bránily tím, že pouze bránily opozici, která bojuje proti džihádistům z Islámského státu.

Právě nedorozumění a "náhodné incidenty" v době euforického tažení na Rakku vyvolávaly obavy, že dojde k zažehnutí nové dimenze konfliktu. I kvůli nezkušenosti a temperamentu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během dvou týdnů Američané sestřelili dva drony vyrobené v Íránu, zemi, z jejíž podpory Asad také čerpá.

Kromě toho bylo zřejmé, že jak USA, tak i Rusko chtějí být těmi, kdo má rozhodující slovo v podobě možné budoucí mírové dohody.