Istanbul – Přes dvacet členů Islámského státu zatkla dosud turecká policie po masakru na letišti v Istanbulu.
Je to zatím jediná reakce na útoky tří sebevražedných atentátníků. Zemřelo při nich 44 lidí na třetím největším letišti Evropy, které je zároveň symbolem rostoucí turecké ekonomiky posledních dvou desetiletí.
Opozice tlačí na prezidenta Recepa Erdogana. Nejenže by měl dělat víc proti terorismu, ale především už měl v minulosti udělat víc.
"Vůdci Strany spravedlnosti a rozvoje (Erdoganova strana – pozn. red.) odmítli označit Islámský stát za teroristickou organizaci. Jsou za masakr zodpovědní,“ prohlásila mluvčí opoziční Republikánské lidové strany Selin Bokeová.
Kritici prezidenta poukazují na fakt, že umožňoval v předchozích letech volný pohyb lidí i zbraní přes turecké území do Sýrie. Povstalcům bojujícím proti režimu Bašára Asada.
Část lidí i zbraní ale skončila v rukou Islámského státu. Ten Ankara zpočátku tolerovala, ale stal se z něj nepřítel, proto Turci podporují ty povstalecké skupiny, které válčí s IS na severu Sýrie.
Moc možností, jak proti džihádistům zasáhnout za hranicí v Sýrii, Erdogan nemá. Téměř všechny scénáře by zaváněly uvíznutím v nekonečném konfliktu, podobně jako se to stalo americké armádě ve Vietnamu.
Letecké údery na pozice Islámského státu Turci několikrát provedli. Tato taktika ale sama o sobě nestačí, navíc po sestřelení ruského letounu loni v listopadu Turecko tyto útoky úplně zastavilo. Rusko hrozilo odvetou.
V pondělí však turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu navrhl Moskvě spolupráci v boji proti Islámskému státu. To naznačuje, že Ankara zřejmě ustupuje od cíle přivodit pád režimu Bašára Asada v Sýrii.
Na severu Sýrie není soupeřem Turecka jen Islámský stát. Ozbrojené síly syrských Kurdů ovládají rozsáhlá území na severu Sýrie. K nevoli tureckých vůdců. Nechtějí vidět žádný kurdský stát, který by povzbudil separatismus mezi kurdským obyvatelstvem doma v Turecku.
Pokud by turecká armáda podnikla větší vojenskou operaci v Sýrii, podle turkologa Petra Kučery by to spíše bylo proti Kurdům než Islámskému státu.
"Kurdové na severu Sýrie zatím nemají přílišné vazby na irácké Kurdy. Jsou ale jednou z nejsilnějších frakcí v konfliktu v Sýrii, a pokud by se nějak propojili s iráckými Kurdy a netajili se aspiracemi na vytvoření samostatného státu, tak by patrně Turecko zasáhlo,“ řekl před časem Kučera v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ankara ale musí brát ohledy na Rusko, jehož letectvo podporuje armádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, dalšího tureckého nepřítele.
"Pokud by Turecko chtělo vstoupit do větší ozbrojené konfrontace s Islámským státem na severu Sýrie, nemůže to udělat bez souhlasu Ruska,“ řekl agentuře Reuters analytik Soner Cagaptay, ředitel tureckého výzkumného programu ve Washingtonském institutu blízkovýchodní politiky.
Istanbulský atentát Cagaptay nazývá vyhlášením války Turecku Islámským státem. Erdogan podle něj bude nucen "něco udělat".
Tureckou armádu i zpravodajskou službu zaměstnává od ukončení příměří před dvěma lety vedle džihádistů také ozbrojená Strana kurdských pracujících (PKK). Síly pak chybí proti Islámskému státu jak v Sýrii, tak při potírání buněk organizace přímo v Turecku.
S krveprolitím na istanbulském letišti podle dosavadních informací nemají nic společného Syřané. Útočníkům z Dagestánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu pomohla skupina místních členů Islámského státu. Turků.
