Film australské režisérky Gabrielle Bradyové se natáčel přes čtyři roky. Zachycuje především terapeutická sezení migrantů s Pohovou, která je jako zaměstnankyně detenčního střediska poskytovala.
Tvůrci snímku chtějí dokumentem sdělit, že australský model pro omezení migrace, který je často vyzdvihován jako ideální, takový zdaleka není.
"Jak by řeklo mnoho uprchlíků, život v detenčním centru (na Vánočním ostrově - pozn. red.) vypadá jako vězení s přísnou ostrahou. Lidé, kteří si ve své rodné zemi prošli traumatem, jsou pak vězněni v ústavu, vídají osoby oblečené v uniformách a tak dále. Jako kdyby ten teror z minulosti žili v přítomnosti," říká Pohová pro deník Aktuálně.cz o způsobu, jakým stát nakládá s běženci. Sama kvůli psychickému vypětí detenční středisko opustila.
Australská migrační politika se těší množství příznivců, kteří ji oceňují za přísná, ale podle řady názorů účinná pravidla. Ta spočívají v tom, že migranti, kteří připlují k australským břehům po moři, se nesmí v zemi trvale usadit. Místo toho jsou přemístěni do některého z detenčních zařízení mimo zemi. Austrálie přistoupila k tvrdým opatřením v roce 2013 v reakci na masový příliv uprchlíků.
Australský přístup k migraci v minulosti chválil například český premiér Andrej Babiš, rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo italský ministr vnitra Matteo Salvini.
Hodiny angličtiny
Zejména OSN a obhájci lidských práv opakovaně upozorňují na to, že v imigračních střediscích včetně toho na Vánočním ostrově panují nevyhovující podmínky. Podle nich není výjimkou ani fyzické a psychické týrání včetně rozdělování rodin, což dokazují i svědectví některých uprchlíků. Kvůli nelidským poměrům se někteří žadatelé o azyl pokusili o sebevraždu.
"Jde o odlehlý ostrov, kde jsou lidé navíc drženi ve vězeňských zařízeních, která se doslova nachází v džungli. Místo abychom těmto lidem poskytli bezpečí, stavíme je do pozice zločinců, kteří musí být zavření ve vězení. Sledovat každý den tuhle strategii vlády pro mě byla rozhodně ta nejnáročnější část mého zaměstnání," vzpomíná šestatřicetiletá Pohová na poměry v uprchlickém táboře na Vánočním ostrově.
Podle ní jsou ve středisku lidé, kteří prožili traumata a je pro ně složité, aby se soustředili například na výuku angličtiny. "Mají řadu starostí a je jedno, kolik aktivit jim detenční centrum nabídne, když je celý jejich život v takové nejistotě. Nikdo jim neposkytne pořádné informace o tom, jak dlouho tu budou, ani nic podobného," dodává sociální terapeutka.
Popisuje zároveň, že na Vánočním ostrově docházelo k fyzickému a psychickému násilí. Podle Pohové se jednalo o sexuální útoky i různé ponižující chování - migranti si například nesměli při sprchování nebo na záchodě zavřít dveře od místnosti.
Uprchlíky, kteří se zapojili do protestů proti poměrům v táboře, ostraha zavírala do velmi malých místností, kde byla velká zima.
"Cítila jsem, že je naléhavé nějakým způsobem informovat o tom, co se tam děje," říká Pohová k tomu, proč souhlasila s tím, aby se stala protagonistkou dokumentu.
Vláda nenechá centrum chátrat
Na Vánočním ostrově vyrostlo první detenční zařízení v roce 2001. Už tehdy Austrálie v migrační politice výrazně přitvrdila. Impulzem byla takzvaná aféra Tampa. Země tenkrát zakázala norské nákladní lodi Tampa, která zachránila přes 430 uprchlíků v Indickém oceánu, vylodit se u jejích břehů. V reakci na to se také rozhodla, že z australské migrační zóny vyloučí řadu ostrovů včetně Vánočního. O norském plavidlu se začalo mluvit jako "o lodi, která to všechno změnila".
V roce 2001 vznikla také internační zařízení na ostrovech Manus v Papui-Nové Guineji a Nauru, která kvůli zacházení s běženci rovněž čelí tvrdé kritice. Detenční centrum Manus bylo v roce 2017 zavřeno v návaznosti na rozhodnutí papuánského nejvyššího soudu, který středisko označil za protiústavní. Centrum pro uprchlíky na tomto ostrově si dokonce vysloužilo nelichotivé označení Guantánamo Pacifiku.
Také komplex na Vánočním ostrově vláda loni v říjnu zavřela. V únoru ale oznámila, že ho opět uvede do provozu. Mohla za to politická porážka vládní koalice, které se nepodařilo zabránit opozici ve zmírnění tvrdého imigračního zákona.
Nemocní žadatelé z tichomořských zadržovacích středisek budou mít podle nového znění zákona snazší přístup do nemocnic na australském území v případě, že budou potřebovat léčbu. Premiér Scott Morrison prohlásil, že legislativní změna přinese novou vlnu azylantů, a proto se musí komplex na Vánočním ostrově znovu otevřít.
"Vždycky jsem ohledně tohoto byla skeptická. Když detenční centrum v roce 2018 zavřeli, bylo to spíš politické divadlo než cokoliv jiného. Je to stavba za 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy korun - pozn. red.), takže ho zkrátka nenechají jen tak chátrat v džungli," říká Pohová, která v současné době žije ve Francii, co je podle ní hlavním důvodem znovuotevření kritizovaného areálu.
Video: Čech byl odsouzen za pašování uprchlíků. Je oběť migračního byznysu, tvrdí Zdechovský
