Zelenskyj si řekl o rakety dlouhého doletu a také o stíhačky. Ty druhé ve středečním projevu před britským parlamentem nazval "křídly ke svobodě". Označení se ihned objevilo na titulních stranách několika evropských médií druhý den.
Britský premiér Rishi Sunak v reakci na Zelenského žádost řekl, že co se týče "zbraňových dodávek, nic není ze hry". Sunak zároveň sdělil, že Británie začne trénovat ukrajinské piloty bojových letadel, což si britský tisk vyložil jako jasnou podporu Sunakovy vlády pro dodání stíhaček. Zelenskyj už dříve řekl, že Ukrajina potřebuje okolo 200 bojových letounů a ještě během února alespoň 24 strojů.
Jiní evropští politici byli opatrnější. Nizozemský premiér Mark Rutte ve čtvrtek na summitu v Bruselu vyzval k důkladnému posouzení všech pro a proti takové dodávky zbraní od členských států NATO - těmi jsou jak Británie, tak Nizozemsko.
"Musíme si být naprosto jisti, že se tím nedostaneme do situace přímé konfrontace mezi NATO a Ruskem podle článku 5," řekl Rutte deníku Financial Times. Narážel tím na závazek aliance přispěchat ostatním na pomoc, protože útok na jeden stát se považuje za útok na všechny.
Samotný Volodymyr Zelenskyj zněl po jednání s evropskými lídry optimisticky. "Dostalo se nám podpory pro dodávky dalších zbraní včetně bojových letadel," prohlásil na tiskové konferenci v Bruselu po konci svého vystoupení na summitu EU.
Jak přesně podpora vypadala a od kterých zemí konkrétně přišla, nechtěl Zelenskyj specifikovat. "Nerad bych toho říkal veřejně, také proto, že Ruská federace poslouchá," sdělil. "Ale mluvili jsme o tancích a rozličném vojenském materiálu. Byla to dobrá debata, velmi slibná. Stejně jako předtím v Paříži."
Tam se Zelenskyj přesunul ve středu večer. V Elysejském paláci na něj čekali jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Německo patří v rámci Severoatlantické aliance k nejopatrnějším členům, trvalo mu několik měsíců, než kývlo na dodávku tanků Leopard ukrajinské armádě.
Ukrajinský a evropský způsob života
Celkově se ukrajinskému lídrovi, pro kterého to byla teprve druhá cesta do zahraničí od začátku invaze, dostalo široké podpory. Od Roberty Metsolaové, šéfky Evropského parlamentu, ve kterém promluvil ve čtvrtek dopoledne, i později od premiérů a prezidentů členských zemí si vyslechl, že jeho zemi podporují a pomůžou jí zvítězit nad Ruskem. "Vítejte doma," přivítala Metsolaová Zelenského.
V europarlamentu mluvil Volodymyr Zelenskyj i před členy krajní levice, kteří odmítají jakoukoli vojenskou pomoc Ukrajině. Přizpůsobil tomu proto svoji řeč. Ústředním motivem projevu byla obhajoba "evropského způsobu života".
Zelenskyj Evropu popsal jako společnost, která je nejen svobodná a bezpečná, ale také spravedlivá, solidární a vážící si života jednotlivce. "Ukrajinský způsob života je evropský," začal.
"Naopak v Rusku nastává vláda násilí. Bráníme se společně s vámi proti nejvíce protievropské síle světa. Děkuji vám za to," dodal ukrajinský prezident, oblečený v černé mikině s nápisem United24, což je název oficiální fundraisingové platformy pro Ukrajinu. Za svoje slova si vysloužil ovace vestoje.
Vyslechl si ho i Fiala
Děkoval poté i v dějišti summitu EU o několik set metrů vzdušnou čarou dál. Konkrétně za "podporu během toho strašlivého roku", za finanční pomoc a udělení statutu kandidátské země do EU Ukrajině.
Zejména na této půdě před jednotlivými národními lídry včetně Petra Fialy (ODS) Zelenskyj lobboval za další zbraně pro Ukrajinu.
"Měli jsme možnost mluvit o konkrétních dodávkách ve vojenské oblasti," potvrdil český premiér. Se Zelenským jednal v rámci menší skupiny zemí, do kterých se lídři rozdělili. Spolu s Fialou byli v místnosti ještě premiéři či premiérky Estonska, Lotyšska, Finska, Dánska a Slovenska.
Česko podle Fialy počítá s další dodávkou vojenského materiálu Ukrajině, premiér ale jeho povahu nechtěl veřejně komentovat. "Řada zemí přislíbila velmi konkrétní vojenskou pomoc, státy jsou připraveny posílat i těžkou techniku. Vědomí, že Ukrajina zajišťuje také bezpečnost Evropy, je tu velmi silné," dodal ještě Fiala.
Zelenskyj v Bruselu opakovaně zmínil potřebu zajistit bezpečí také v Moldavsku, Gruzii nebo i Pobaltí. Udělal to ve chvíli, kdy estonské tajné služby zveřejnily zprávu o Rusku, ze které vyplývá, že Putinova chuť k výpadům za hranice Ruska nepolevuje.
