Brusel - Nová vlámská aliance (NV-A) vyhrála nedělní parlamentní volby v Belgii a potvrdila tak své postavení nejsilnější politické síly v zemi.
Není však zdaleka jisté, zda se jí ve složitém belgickém politickém systému podaří sestavit federální vládu, a tak výsledky voleb mohou znamenat začátek další politické krize.
Frankofonní oblasti volily tradičně především nyní vládní socialisty (PS) premiéra Elia di Rupa. V Bruselu, kde se obě jazykové skupiny prolínají, uspěly také liberální strany z obou stran jazykové hranice.
Volby do federálního parlamentu NV-A vedená antverpským starostou Bartem de Weverem vyhrála se skoro 21 procenty. Hlasování o vlámském regionálním parlamentu strana s programem přeměny Belgie ve volnou konfederaci ovládla ještě výrazněji.
Na "domovské" straně jazykové hranice, kde žije asi 60 procent občanů země, ji volilo skoro 32 procent lidí.
Propad Vlámského zájmu
Druhou nejsilnější vlámskou stranou jsou křesťanští demokraté (CD&V) s více než 20 procenty, třetí liberální OpenVLD se 14 procenty a čtvrtí tamní socialisté z SP.A s jen o málo nižším ziskem.
Na postoji CD&V tak bude zřejmě záviset, zda se NV-A podaří ve Vlámsku vládu sestavit, nebo vznikne alternativní většina.
Propadl naopak tvrdě nacionalistický Vlámský zájem, který proti posledním volbám v roce 2010 ztratil z více než 15 procent na necelých šest procent a se skoro devíti procenty jej předstihli i vlámští Zelení.
"Nechceme dlouhou krizi. Naopak, chopíme se iniciativy a uvidíme, co bude možné," prohlásil podle místních médií v povolební reakci de Wever.
Pokus o většinu
Diskuse o novém federálním kabinetu belgického království chce prý zahájit co nejdříve. "Doufám, že bude možné sestavit co nejdříve většinu, která posune zemi dál," reagoval v noci na předběžné výsledky voleb frankofonní socialistický premiér di Rupo.
Šéfredaktorka deníku Le Soir Beatrice Delvauxová v komentáři k výsledkům voleb připomněla slova nedávno zesnulého bývalého belgického premiéra, Vláma a křesťanského demokrata Jeana-Luca Dehaeneho.
Ten podle ní prohlásil, že N-VA vyhraje volby ve skutečnosti teprve tehdy, až se naučí dělat kompromisy, povede se jí sestavit většinu a svá předvolební slova proměnit v povolební činy.
Ve francouzsky mluvícím Valonsku získala PS premiéra Di Rupa skoro 31 procent před liberálním Reformním hnutím (MR) s 27 procenty hlasů. Několik chybějících procent ale PS ztratila v souboji s výrazně levicovou PTB. Třetí jsou středoví křesťanští demokraté (cdH) s více než 15 procenty.
Na federální úrovni však frankofonní socialisté disponují jen o něco více než 11 procenty, a jsou tak až třetí za vlámskými křesťanskými demokraty.
Složitosti belgických voleb
Volby se v zemi konaly den poté, co si nejméně tři oběti vyžádal útok zatím neznámého muže na návštěvníky bruselského židovského muzea.
Belgičané v neděli hlasovali nejen o 150 křeslech svého federálního parlamentu, ale vybírali také poslance regionálních parlamentů ve Vlámsku, Valonsku, hlavním městě Bruselu a do parlamentu německy mluvící belgické komunity.
Parlament pro frankofonní společenství sestává ze všech členů Valonského shromáždění a francouzsky hovořících poslanců bruselského parlamentu. Složení regionálních parlamentů ovlivňuje podobu nyní už nepřímo voleného Senátu, tedy horní federální komory.
Je to poprvé od poslední ústavní reformy, co Belgičané najednou hlasovali o obou těchto úrovních zastupitelských sborů. Určovali tak podobu politiky své země na příštích pět let. Volební období regionálních parlamentů byla pětiletá od prvních voleb do nich v roce 1995, federální parlament byl však dosud volen na roky čtyři.
Složitý politický systém v zemi například způsobil, že nynější vláda, tvořená šesti stranami z obou částí země, byla po posledních parlamentních volbách sestavována rekordních 541 dní.
Volební účast je v Belgii povinná, hlasovat by tak mohlo okolo osmi milionů lidí. Počítání výsledků a jejich zveřejňování se přitom v Belgii zdrželo kvůli špatně fungujícímu počítačovému systému.
