Volby ve Venezuele vyhrála opozice. Socialisté utrpěli nejhorší porážku od nástupu Huga Cháveze

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 7. 12. 2015 11:36
V nedělních venezuelských parlamentních volbách zvítězila opoziční koalice Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD). Získala nejméně 99 ze 167 parlamentních křesel, oznámila v pondělí předsedkyně Národní volební rady (CNE) Tibisay Lucenaová. Po 16 letech socialistické vlády tak jihoamerickou zemi čeká významný přelom v politickém vývoji. Vládní blok vedený socialisty utrpěl podle částečných výsledků drtivou porážku. Prezident Nicolás Maduro tak bude muset přistupovat na zásadní kompromisy. Po oznámení výsledků propukly v Caracasu oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro rychle uznal porážku. Pro vládní hnutí je nejhorší od roku 1999, kdy se moci chopil Madurův předchůdce Hugo Chávez.
Poražený Nicolás Maduro.
Poražený Nicolás Maduro. | Foto: Reuters

Caracas - Venezuelský prezident Nicolás Maduro uznal historickou porážku v nedělních parlamentních volbách.

Podle předběžných výsledků - vyhlášených v noci z neděle na pondělí - získal jeho vládnoucí blok Sjednocená socialistická strana Venezuely (PSUV) pouhých 46 mandátů z celkových 167 křesel.

Naproti tomu opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) obsadila nejméně 99 křesel. Zbývá jich rozdělit 22.

Opozice věří, že se jí po finálním sečtení všech hlasů podaří získat alespoň 113 mandátů, což by jí zajistilo dvoutřetinovou většinu, kterou by mohla výrazně ovlivnit fungování parlamentu.

PSUV v čele s prezidentem Madurem by jinak v rámci prezidentského systému mohla nadále představovat silnou moc, neboť v zemi ovládá mnoho samosprávních úřadů.

Prezident má současně silné pravomoci ve vyhlašování dekretů.

Není to konec bolívarovské revoluce, hlásá prezident

Parlament ovládnutý ze dvou třetin opozicí by však byl schopen vyhlásit příští rok na jaře referendum o odvolání prezidenta z funkce ještě před vypršením jeho volebního období v roce 2019. Stejně tak se chystá zákon na propuštění politických vězňů.

Nicolás Maduro nicméně z boje neutíká. Po vyhlášení předběžných výsledků národu sdělil, že výhra opozice rozhodně neznamená konec bolívarovské revoluce, kterou započal Hugo Chávez v roce 1998. Přesně tak ale většina obyvatel tyto volby vnímá.

Historický zvrat, kterému již 17 let vládnoucí elita nyní čelí, představuje totiž veřejné odmítnutí politiky prezidenta Madura, který nedokáže úspěšně navazovat na kult osobnosti svého předchůdce.

Opozice, která se poprvé dokázala efektivně sjednotit, neměla před volbami jednoduché postavení. V rámci předvolební kampaně jí byl dokonce odepřen přístup ke státní televizi, a proto si pro vlastní kampaň vytvořila kanál na Youtube. Jeden z jejích vůdců a bývalý prezidentský kandidát Henrique Capriles pak po vyhlášení výsledků na svém twitterovém účtu prohlásil, že Venezuelanezvratně zvítězila a volby prý dopadly podle očekávání.

Konec "chávizmu" v Latinské Americe

Nedělní volby ukázaly, že se Venezuelané skutečně obrátili k "chávizmu" zády.

Zdá se, že populistická politika, postavená na kultu osobnosti Huga Cháveze a bohatých sociálních programech, definitivně nepřežila smrt svého vůdce a prohlubování ekonomické krize. Peníze získávané především z těžby ropy nestačily na uplácení voličů, kterým chyběly základní suroviny, jako například mouka nebo obyčejný toaletní papír.

Bolívarovská revoluce obyvatele zklamala a paradigma Socialismu 21. století ztratilo pro mnoho z nich se smrtí jeho zakladatele praktické výhody. V zemi, kde boj levice s pravicí představoval boj dobra proti zlu, přestala být ideologie na pozadí dlouhých front na předražené potraviny pro obyvatele důležitá.

Výsledky voleb ve Venezuele ale mohou být vnímány i jako rána zasažená pro latinskoamerickou levici obecně. První vlaštovkou bylo nedávné vítězství konzervativního politika Mauricia Macriho v prezidentských volbách v Argentině.

Levicová politika Latinské Ameriky, která získala svoji současnou sílu právě s nástupem Huga Cháveze a jeho vizí Socialismu 21. století, bojuje v poslední době se zpomalením hospodářského růstu a naopak nárůstem korupce v celém regionu.

 

Právě se děje

Další zprávy