Washington – Jmenování jediného chybějícího soudce Nejvyššího soudu je pro USA ostře sledovanou událostí.
Politické dění v zemi může totiž výrazně ovlivnit.
Očekává se, že nový člen vlivné instituce bude konzervativec, a vychýlí tak v tuto chvíli vyrovnané názory ostatních osmi členů Nejvyššího soudu směrem, který víc vyhovuje republikánům.
Jako ve střední Evropě
Liberální Američané a příznivci Demokratické strany se proto bojí, zda dokáže soudní systém v zemi dostatečně korigovat případné přešlapy nového prezidenta.
Že o ně nebude nouze, svědčí už chaos kolem Trumpova příkazu, omezujícího zákaz vstupu do USA občanům muslimských zemí, které Bílý dům označil za rizikové.
Trumpův postup jako by se inspiroval ve střední Evropě, kde nacionalisticky populističtí vládci po vyhraných volbách okamžitě zaútočili na soudní systém, který jediný byl schopen jejich takřka absolutní vládu omezit. Nebezpečí, že se Trump bude chovat jako maďarský premiér Viktor Orbán a šéf polské vládnoucí strany Jaroslaw Kaczyński, není podle jeho kritiků malé.
Nejvyšší soud v USA
Má poslední slovo v klíčových soudních případech nejnovějších zákonů a sporech mezi americkými státy a federální vládou.
Rozhoduje ročně o zhruba stovce případů a klíčová rozhodnutí oznamuje v červnu. Každý z jeho celkově devíti členů je jmenován doživotně. Nominuje je prezident, ale musí je potvrdit americký Senát.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou závazná pro soudce nižší instance a stanovují tak důležitý precedens.
V minulosti tato instituce umožnila například rozšíření sňatků homosexuálů do všech 50 států americké unie, pozastavila platnost některých rozhodnutí prezidenta Obamy ohledně imigrace nebo ekologie.
Američtí konzervativci teď doufají, že soud v blízké budoucnosti omezí možnost potratů, odmítne liberalizaci práv transgenderových studentů a promluví do řady dalších otázek, které považují za sporné.
Chaos a postupné upravování exekutivního příkazu kolem zákazu vstupu občanům některých muslimských zemí totiž dokazují, že v Trumpově administrativě zatím vítězí politické přesvědčení nad platnými zákony.
Budoucí americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions pořád čeká na své schválení Senátem a jeho předchůdkyni Yatesovou Trump kvůli právním výhradám k jeho kroku okamžitě odvolal.
„Sally Yatesová zradila ministerstvo spravedlnosti, když odmítla uvést do praxe nařízení, které mělo ochránit občany Spojených států. Byla jmenována Obamovou administrativou, je slabá při ochraně hranic a velmi slabá v postupu proti ilegální imigraci,“ znělo oficiální zdůvodnění Bílého domu.
Kazcynski i Orbán
Podobně osobně postupoval proti odporu z řad soudců i členů justičního aparátu předseda polské pravicové strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński.
Ten se od volebního vítězství své partaje v říjnu 2015 snažil zpochybnit jmenování nových ústavních soudců i soud jako takový. Předseda této instituce Andrzej Rzepliński, kterému skončil mandát loni v prosinci, se stal pro polská pravicová média jedním z hlavních politických nepřátel.
Maďarský premiér Viktor Orbán se s odporem soudců v zemi vypořádal rázně novou ústavou. V ní podřídil soudní systém prostřednictvím nového orgánu soudkyni Tünde Handóové, přítelkyni své manželky.
Podobně můžou rodinné vazby zafungovat i v USA. Trumpova starší sestra Maryanne Trumpová-Barryová podpořila podle serveru Politico svého kolegu z odvolacího soudu Thomase Hardimana, který je jedním z favoritů na uprázdněné křeslo soudce amerického Nejvyššího soudu.
Hardiman s Trumpovou sestrou v posledních letech úzce spolupracoval. Donald Trump přitom nemá podle amerických právních expertů žádnou čitelnou „právní filozofii“, podle které by se dalo usuzovat, koho vybere.
Jeho původní seznam 21 kandidátů na soudce Nejvyššího soudu mu vypracovaly konzervativní think-tanky Federalist Society a Heritage Foundation.
Buď, anebo
V sázce je každopádně hodně.
V Polsku a v Maďarsku, jejichž postkomunistická soudní soustava je křehčí a méně stabilní než ta americká, šlo především o to, aby soudy neblokovaly politická rozhodnutí, která chtějí zásadně proměnit politický systém v dané zemi.
Polák Jaroslaw Kaczyński byl frustrovaný z dob své první vlády v letech 2005 až 2007, protože řada jeho tehdejších zásadních rozhodnutí skončila právě na odporu Ústavního soudu.
Donald Trump slibuje taky radikální proměnu americké politiky. Způsob i rychlost, s jakou začal úřadovat a odstraňovat z prezidentské administrativy ty, kteří mají jiný názor, budí u liberálně naladěných Američanů obavy. Bojí se i profesionální členové vládní administrativy.
Vedle šéfky ministerstva spravedlnosti vyhodil Trump i šéfa imigračního úřadu. Domácím diplomatům, kteří na ministerstvu zahraničí nesouhlasili s protiimigračním opatřením a dali to najevo obvyklou cestou neoficiálního protestu v rámci úřednických pravidel, vzkázal mluvčí Bílého domu Sean Spicer nezvykle tvrdě: „Buď budou plnit program, nebo můžou odejít.“
Blokování?
A možná nakonec dojde i na tuhý politický boj. Americká republikánská většina blokovala v minulosti skoro rok nominace demokratického prezidenta Baracka Obamy, který se snažil obsadit místo v Nejvyšším soudu po zemřelém soudci Antonu Scaliovi.
Někteří demokraté v americkém Kongresu teď slibují, že se pokusí Trumpova kandidáta taky zablokovat.
