Maputo - Vepři hledající lanýže, kanárci varující před důlními plyny, krysy a hadi prchající před zemětřesením. Výjimečné schopnosti zvířat využívá člověk odpradávna.
Dnes začíná zástupce živočišné říše nasazovat v oblastech, kde by to nikdo nečekal. Důvod je prostý. Jejich smysly jsou tak dokonalé, že je nedokáže nahradit ani sebedokonalejší přístroj.
Při vyhledávání osob pohřbených pod troskami domů či sněhovou lavinou se záchranáři neobejdou bez speciálně vycvičených psů. Vynikající čich hlodavců se využívá v řadě laboratorních pokusů.
Krysy obrovské začala před několika lety belgická společnost APOPO nasazovat při hledání nášlapných min ve východoafrickém Mosambiku. Policie v porýnském Kaiserslauternu cvičí k vyhledávání mrtvých těl kondora krocanovitého.
Vědci z Národních laboratoří na univerzitě v novomexickém Los Alamos zase zkoušejí, jak využít k vyhledávání výbušnin včelu medonosnou. A chovatel z Dolního Rakouska provádí výcvik psů schopných rozpoznat vznik patnácti druhů plísní.
Tři miliony min
S myšlenkou nasadit při vyhledávání min, jež zůstaly v zemi od občanské války v Mosambiku, tamní krysy, přišla společnost APOPO již v roce 2004. Trvalo ale několik let, než se jí podařilo vyvinout skutečně účinný systém vyhledávání výbušnin, které každoročně připraví o končetiny stovky osob.
"Krysy mají před psy běžně používanými k vyhledávání min jednoznačnou výhodu," tvrdí zakladatel projektu Bart Weetjens. "Jejich čenich je vždy kousek nad zemí a tak jim neunikne absolutně nic."
Krysy obrovské měří od hlavy ke konci ocasu 80 centimetrů a váží až tři kilogramy. Jsou tak nepoměrně lehčí než psi, kteří se sice jak pomocníci pyrotechniků osvědčili více než dobře, řadu z nich ale miny roztrhaly.
Základem úspěchu je navyknout hlodavce od malička na přítomnost člověka tak, aby k němu měly důvěru a dobře snášely vodítko. Výcvik spočívá v tom, že zvíře, které vyčenichá minu, dostane okamžitě odměnu v podobně pamlsku.
Jen v loňském roce nalezly krysy od APOPO téměř dvě stovky min. Odhaduje se přitom, že v Mosambiku jich je v zemi na tři miliony.
Kondor jménem Sherlock
Skvělého čichu kondora krocanovitého chce využít kaiserslauternský policista Rainer Hermann, který trojici ptáků obývajících řadu oblastí Severní i Jižní Ameriky hodlá po několik měsíců trvajícím intenzivním výcviku nasadit již v příštím roce.
Kondor má sice výborný zrak, mrtvolu je ale schopen na druhou stranu ucítit i na vzdálenost jednoho kilometru.
"Řekl jsem si, že tahle myšlenka je dostatečně ztřeštěná na to, abych ji vyzkoušel," řekl Hermann v rozhovoru pro internetový deník Spiegel Online. Pochybnosti svých nadřízených, kteří měli obavy, že se zesměšní, když podobnému projektu dají zelenou, se mu podařilo zažehnat až po mnoha týdnech.
Kondoři, kteří prodělávají výcvik v přírodní rezervaci Lüneburger Heide, mají příznačná jména: Sherlock, slečna Marpleová a doktor Watson.
Psi, kteří rozpoznají rakovinu
Vynikajících výsledků při výzkumu možnosti nasadit při rozpoznávání rakoviny plic psů dosáhla laboratoř kliniky při univerzitě v Heidelbergu.
Psi rozpoznali bezpečně onemocnění u devadesáti procent případů. Stačilo jen, aby očichali obličejové roušky, které nemocný pacient nosil po dobu tří minut.
Vědci si pouze nejsou jisti, na jaké substance vlastně zvířata reagují.
"Myšlenka nasadit k diagnóze psy je fascinující," říká heidelbergský plicní specialista Felix Herth. "Vyšetření nebolí, není zapotřebí odebírat krev, ani nasazovat speciální přístroje."
Slibných výsledků dosáhl při výzkumu laboratorních krys schopných rozpoznat ptačí chřipku také tým okolo Bruceho Kimballa pracující pro americké ministerstvo zemědělství.
