Londýn - U antarktického pobřežního šelfu byli objeveni obří krabi, kteří tuto oblast osídlili pravděpodobně v důsledku globálního oteplování.
Tito predátoři nemilosrdně zabíjejí faunu místního dna a mohou způsobit hluboké změny ve zdejším ekosystému, bude-li jejich invaze pokračovat.
Vědci zjistili přítomnost ohromného množství krabů Neolithodes yaldwini náhodou, když loni v březnu vyslali do Palmer Deep, podmořské pánve v kontinentálním antarktickém šelfu, dálkově ovládanou ponorku Genesis, která patří belgické Gentské univerzitě.
Nehledali konkrétně kraby, chtěli jen vědět, jací živočichové zde žijí. S překvapením však zjistili, že se zde v ohromném množství vyskytují tito krabovci z čeledi Lithodidae.
Nejpodstatnější je, že se živočichové těsně u kraje kontinentálního šelfu už bez problémů množí. V Antarktidě se nevyskytovali 14 milionů let a vědci se domnívají, že sem pronikli v posledních desetiletích.
Moře se otepluje
Krab Neolithodes yaldwini nedokáže žít ve vodách chladnějších než 1,4 stupně Celsia. Teplota v moři u Antarktidy se zvyšuje s hloubkou a tito krabi byli objeveni v hloubkách pod 850 metrů.
Zatím podle vědců nemohou přežít přímo na kontinentálním šelfu, který je v hloubce asi 500 metrů, protože voda je tu pro ně ještě příliš studená. To se však může s pokračujícím oteplováním změnit.
Tým vědců, který svá zjištění publikoval v britském odborném časopise Proceedings B, upozorňuje, že voda nad antarktickým šelfem se otepluje o 0,01 stupně Celsia za rok.
Z toho vyplývá, že obří krab by mohl během dvaceti let postoupit i do mělčích hloubek kolem 400-600 metrů. Vědci také zjistili, že v hloubce pod 850 metrů, kde nyní žijí ohromná množství těchto tvorů - odhadem 1,5 milionu na rozloze 10 000 kilometrů čtverečních - je mořské dno téměř mrtvé.
"Nad touto zónou je velká diverzita mořských živočichů a rostlin," řekl stanici BBC profesor Smith, "nic z toho jsme v krabí zóně nenašli. A v pásu 50 až 100 metrů nad ní je vidět jen velmi málo živočichů. Myslíme, že krabi se už vydávají do těchto mělčích vod za potravou."
Norsko zažívá něco podobného
Krab Neolithodes yaldwini může mít rozpětí nohou až jeden metr a v antarktických vodách nenachází přirozeného nepřítele.
Profesor Smith se domnívá, že jeho stavy budou muset být čas od času redukovány lovem - i když ne pro komerční účely - pokud jeho dopad na zdejší ekologii bude příliš tvrdý.
V podobné situaci je u opačného pólu Norsko. Zde se přemnožil Paralithodes camtschaticus, krab kamčatský, který patří do stejné čeledi jako jeho příbuzný z Antarktidy.
Rusové tohoto obřího kraba, jehož domovinou jsou vody u Aljašky a Kamčatky, v roce 1959 introdukovali do Barentsova moře u poloostrova Kola.
Krab kamčatský se pak během necelých dvaceti let rozšířil až do Norska, kde se začal masově množit a ničit místní ekosystém, protože tu také nemá přirozeného nepřítele.
Zabíjí rybí plůdek a decimuje řadu druhů bezobratlých živočichů. Je to skutečný obr s krunýřem širokým až 40 centimetrů a s rozpětím nohou kolem dvou metrů.
Protože je ceněnou mořskou pochoutkou, je loven norskými rybáři, přesto má jeho přítomnost na stovky kilometrů severního norského pobřeží velmi negativní dopad.
