Brusel - Bezmála roční politická krize postoupila v Belgii do dalšího kola.

Nejen jazykové nepřátelství mezi Vlámy a frankofonními politiky zintenzivnělo poté, co krajně pravicová strana Vlámský zájem do parlamentu nenápadně protlačila návrh zákona o amnestii pro válečné kolaboranty.

Citlivé téma otevřelo staré rány. Valoni totiž považují kolaboraci s nacisty přednostně za vlámskou záležitost. Vlámové se ale brání tím, že nejznámějším belgickým kolaborantem ve službách nacistů byl Valon Leon Degrelle.

"Tohle téma jsme už smetli ze stolu. O čem to je? O ničem," stěžoval si vlámský zákonodárce a historik Luckas Vander. Belgičtí politici přesto zabředli do debaty, která rozčílila židovské organizace.

Ministr spravedlnosti musí odstoupit

Ve třicátých letech 20. století žilo v Belgii na padesát tisíc Židů, polovina z nich zemřela během holocaustu.

Židovské organizace proto nechápou, proč současný ministr spravedlnosti Stefan De Clerck žádá o "dospělou" debatu na téma amnestie pro nacistické sympatizanty.

"Možná bychom také měli zapomenout, protože to je minulost," řekl ministr o historickém období, které Belgii rozdělilo.

Představitelé židovských organizací byli jeho slovy šokováni. "Jistí evropští politici jsou součástí silného spodního proudu, který chce holocaust odložit do historie. De Clerck tomuto proudu propůjčil svůj hlas," prohlásil například prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor.

Centrum Simona Wiesenthala, které se zabývá usvědčováním nacistických zločinců, dokonce požaduje De Clerckův odchod z vlády.

Vlámský sociální demokrat reagoval s tím, že jeho slova byla interpretována špatně.