Atény - Více než 90 procent Řeků se domnívá, že úsporná opatření, která řecká vláda slíbila Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) výměnou za další úvěrovou pomoc, jsou nespravedlivá a poškozují nejchudší část společnosti.

Vyplývá to z průzkumu agentury MRB. Opatření zahrnují například snižování mezd a důchodů.

Zhruba dvě třetiny Řeků nicméně podle průzkumu chtějí, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny. Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny oslabily poté, co v zemi v červnu vznikla proevropská vláda. Při životě je však udržují problémy Řecka s plněním podmínek úvěrové pomoci, napsala agentura Reuters.

Italský premiér Mario Monti v rozhovoru pro dnešní vydání řeckého listu Katimerini vyzval Atény k pokračování v úsporách. Současně Řecko ujistil, že eurozóna neusiluje o jeho vyloučení ze svých řad.

"Odchod Řecka z eurozóny je scénářem, o kterém nikdo neuvažuje," řekl Monti. "Řecko již dosáhlo velkého pokroku a musí pokračovat v procesu rozpočtové disciplíny a strukturálních reforem, protože to je v jeho nejlepším zájmu," dodal.

Francouzský premoér Jean-Marc Ayrault podle agentury Reuters uvedl, že Řecko by na splnění rozpočtových cílů stanovených mezinárodními věřiteli mělo dostat více času. Země by podle něj neměla opouštět eurozónu.

Řecko nyní čerpá druhý záchranný úvěr 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč). V roce 2010 začalo čerpat první půjčku 110 miliard eur, během čerpání se ale ukázalo, že záchranný úvěr Řecku nebude stačit. Atény se proto dohodly na restrukturalizaci dluhu a nových podmínkách čerpání.