Brusel/Praha – Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko, které se v pondělí v Praze scházejí na "uprchlickém" summitu visegrádské čtyřky, Evropskou unii nerozloží. I když občas vyvinou společné úsilí, aby "zablokovaly tu unijní politiku, která jim není zrovna po chuti". Ve své analýze to napsala agentura Reuters.
Čtyři země střední Evropy mají podle ní "příliš málo společného, aby vytvořily jednotný blok, a čelily tak hlubší evropské integraci nebo se pokusily narušit liberální hodnoty typické pro EU".
Jednou z překážek je "odlišný pohled na klíčová témata, jako je vztah k Rusku, jejich někdejšímu komunistickému vládci. Neshodnou se ani ve vztahu k Německu, členství v eurozóně a v prostoru, jaký v jejich zemích zaujímá náboženství," připomíná.
"Důležitost Visegrádu je nafouknutá," cituje Reuters jednoho z předních slovenských diplomatů, který chtěl zůstat v anonymitě. "Pro každého z nás jsou vztahy s Německem mnohem důležitější než naše společné zájmy v rámci visegrádské skupiny."
Důvod? Každá z těchto zemí se postupně začlenila do výrobního řetězce německých koncernů. Slovensko, které je největší montážní halou automobilového průmyslu střední Evropy, vstoupilo do eurozóny, zbývající tři země si naopak ponechaly své národní měny.
Visegrádská čtyřka se liší i postojem vůči Rusku. Vybočuje hlavně Polsko - minimálně od doby, kdy prezident Vladimir Putin nařídil v roce 2014 anexi Krymu a začal podporovat povstalce na východě Ukrajiny. Maďarsko své styky s Ruskem naopak prohloubilo.
"Visegrád má smysl, pokud se mezi sebou dokážeme shodnout. Na rozdíl od německo-francouzského spojenectví však jen stěží nacházíme společného jmenovatele, pokud se naše názory liší," cituje Reuters nejmenovaného politického poradce z České republiky.
Podle diplomatů sní Polsko o tom, že se mu podaří vytvořit v rámci osmadvaceti unijních zemí blokační menšinu. Čtyři postkomunistické státy se svými 64 miliony obyvatel ale mají méně obyvatel než Británie či Francie, nemluvě o osmdesátimilionovém Německu, připomíná Reuters.
A pobaltské ani balkánské země se na spojení s Visegrádem moc netváří. Každá z nich se spíše snaží posilovat své vztahy s Berlínem, vnímaným jako unijní mocenské centrum.
V rétorice proti uprchlíkům nezůstává za Orbánem a Kaczyńským pozadu ani slovenský premiér - a populistický sociální demokrat - Robert Fico, upozorňuje agentura Reuters. Německo například obvinil, že se snaží do Evropy přilákat větší počet běženců, když před Syřany rozvinulo "červený koberec".
"Ani on, ani český premiér Bohuslav Sobotka se však nepokusili napodobit polský a maďarský útok na média, nezávislost justice a skupiny ochránců lidských práv," uzavírá svou analýzu o (ne)jednotě Visegrádu. "Sobotka se jasně vymezil proti českému prezidentu Miloši Zemanovi, který neskrývá svůj protimuslimský postoj, příležitostně podporovaný populistickým miliardářem, ministrem financí Andrejem Babišem."
"Pouhý fakt, že Česká republika je dnes nejumírněnějším členem visegrádské skupiny, navzdory Zemanovi a Babišovi, ukazuje, jak bizarní celá situace je," cituje Reuters jednoho z unijních diplomatů.
