Visegrád je před summitem ostře proti uprchlíkům, Češi a Poláci ale začínají couvat

Martin Ehl Martin Ehl
15. 2. 2016 13:45
V Praze se schází summit visegrádské skupiny. Jednat má o přílivu uprchlíků i takzvaném Brexitu. Setkání bude prověrkou vyjednávacích schopností českého premiéra Bohuslava Sobotky. Poláci a Češi se nejspíš budou snažit zmírnit ostrá slovenská a maďarská stanoviska. Bojovná vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica ovlivňuje hlavně to, že je krátce před volbami. A Slováci na argumenty o ochraně země před běženci tradičně slyší.
Maďarská policie v českém voze doprovází běžence.
Maďarská policie v českém voze doprovází běžence. | Foto: Reuters

Praha - Summitem visegrádské skupiny začne v pondělí odpoledne bouřlivý týden, na jehož konci může být jiná Evropa - s obnovenými hranicemi a Velkou Británií na odchodu. Čtyři státy - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko - chtějí s podporou Bulharska a Makedonie prosadit alternativu evropské uprchlické politice. Tedy vymezit se vůči dosud vládnoucí politice otevřených dveří, za níž stojí Německo.

Otázka, jak se Evropa postaví ke statisícům uprchlíků, bude podle všeho dominovat i na summitu EU ve čtvrtek a v pátek v Bruselu.

Visegrád se chce zabývat i hrozbou odchodu Velké Británie a jejími požadavky na unijní reformy. Zatím to vypadá, že středoevropští politici budou dělat vše pro to, aby Británii v Unii udrželi. Před domácími voliči ovšem nemohou otevřeně připustit, že souhlasí se snížením sociálních dávek pro své občany, přicházející pracovat do Británie či jiných starých členských zemí EU.

Zlí policajti Orbán a Fico

V otázce uprchlíků visegrádská čtyřka v očích západních spojenců převzala tvrdý postoj maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského kolegy Roberta Fica. Podle nich jsou jakékoli kvóty na přerozdělení uprchlíků nepřípustné a hranice EU je třeba neprodyšně uzavřít. A pokud selže Řecko, je třeba pomoci Bulharsku, Makedonii a Albánii nápor zvládnout.

"Čelíme hrozbě z Bruselu v podobě nucených přesídlovacích kvót a hrozbě z jihu v podobě zásadního nárůstu počtu uprchlíků," zopakoval na konci minulého týdne maďarský premiér. Jeho země nejenže vztyčila ploty na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a nyní ho staví na rumunské hranici, ale pomáhá se stavbou i Makedoncům. Těm poslala také techniku a policisty.

Podobně tvrdě vystupuje Robert Fico, který je uprostřed kampaně před parlamentními volbami 5. března. Jeho straně Směr klesají preference a z minulosti už má vyzkoušeno, že strašit uprchlickou hrozbou na slovenské voliče zabírá, i když tam běženci v podstatě vůbec nesměřují ani Slovenskem neprocházejí.

Fico se ještě dopoledne zúčastnil tiskové konference ministra financí k novému odhadu daňových příjmů, kde se vláda jeho strany pochlubila dobrým výběrem daní loni a ještě lepším výhledem jejich výběru pro letošní rok. Podvečerní summit nejspíš využije k dalšímu silnému vystoupení na téma "Chráníme Slovensko", které je jedním z hesel jeho kampaně.

Poláci ubírají plyn

Polská premiérka Beata Szydlová byla v pátek v Německu, kde o uprchlících jednala s kancléřkou Angelou Merkelovou. Ačkoli je podle německých médií Berlín alternativním návrhem Visegrádu poměrně rozlícen, potřebuje přinejmenším neutralizovat poměrně ostrý postoj polské konzervativní vlády vůči běžencům.

Polsko je - na rozdíl od Slovenska a Maďarska - důležitou unijní zemí pro vytváření širších koalic v dalších otázkách a Berlín a Varšava k sobě po loňských říjnových volbách zatím stále hledají cestu.

Postoj polské vlády tak bude na dnešním summitu spíše umírněný. "Chceme, aby řešení ochrany vnější hranice EU měly evropský, a ne individuální či regionální charakter," řekl v rozhovoru pro Polské radio polský ministr pro evropské záležitosti Konrad Szymański.

Premiér Bohuslav Sobotka se tak nejspíš octne v roli moderátora, který má ze čtyř členů Visegrádu nejvíc otevřené dveře v Berlíně, nevypouští ostrá prohlášení a zároveň je stranicky blízký Robertu Ficovi, jehož země už kvůli povinným imigračním kvótám Evropskou unii zažalovala u evropského soudu.

Český moderátor

"Nechci, aby V4 blokovala nalezení dohody v rámci celé Evropy. Potřebujeme také najít dohodu s Velkou Británií," řekl Sobotka v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny.

"Takže bych byl rád, kdyby V4 fungovala jako někdo, kdo věci nazývá pravým jménem, kdo je schopen pojmenovat problémy, navrhovat konkrétní řešení. Nechci, aby V4 získala pověst někoho, kdo se snaží EU zablokovat."

V této konstelaci by tak pohraniční pomoc Makedonii mohla být - jak naznačují polské zdroje - součástí celkového evropského řešení, a ne přímo plánem na odříznutí Řecka.

Řekové se obávají, že na summitu EU, který začíná ve čtvrtek, dostanou nesplnitelnou lhůtu tří měsíců na to, aby zvládli příval uprchlíků, jinak budou na dobu dvou let vyloučeni ze společného schengenského prostoru. V4 před summitem sehrála roli "zlého policajta" vůči Řecku, ale po jednáních mezi Němci a Poláky z minulého týdne například ve Varšavě převládl názor, že Fico a Orbán zašli až příliš daleko.

Řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias si minulý týden stěžoval svému českému kolegovi Lubomíru Zaorálkovi, že visegrádský summit je jako Mnichov - o nás bez nás. Podle listu Financial Times řecký premiér Alexis Tsipras nejprve pozvání do Prahy odmítl, potom řekl ano a pak ho zase odmítl.

Setkání visegrádské čtyřky je tak nebývale významnou a ostře sledovanou předehrou před summitem Evropské unie. A prověrkou schopností české diplomacie, která Visegrádu předsedá.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 7 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy