Hamburk - Více než čtvrtina uprchlíků, kteří přišli do Německa v roce 2015 nebo o něco později, si našla zaměstnání. Přesně 27,2 procenta z nich. V nové statistice to uvádí Spolkový úřad práce.
V létě a na podzim před třemi lety, během takzvané velké uprchlické vlny, dorazilo přes Balkán do Německa 890 tisíc běženců. Šlo především o Syřany, Iráčany a Afghánce. A 307 tisíc lidí z těchto tří zemí je nyní zaměstnaných, napsal německý týdeník Die Zeit.
Většina lidí našla práci v menších firmách, které nemají více než 250 zaměstnanců. Často ve službách spojených s hotely či restauracemi. Anebo mají dočasné zaměstnaní prostřednictvím pracovní agentury, která zájemci najde zaměstnání a sama s ním uzavře smlouvu.
Zbylých půl milionu uprchlíků vede spolkový úřad práce jako nezaměstnané nebo hledající práci. "Jsou mezi nimi i ti, kteří stále navštěvují integrační nebo jazykové kurzy," dodává Die Zeit.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) ve své nedávné zprávě uvedl, že pro mnohé žadatele o azyl je hlavní překážkou při hledání práce neznalost nebo špatná znalost němčiny. V některých případech i neznalost latinky. Někteří běženci dokonce neumí vůbec číst ani psát - to je podle úřadu problém hlavně u žen z Afghánistánu.
Na druhé straně mají někteří vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. Nejvíc vysokoškoláků, kteří žádali v Německu o azyl, pochází z Íránu. Podle údajů BAMF, posbíraných během loňského roku, má 34 procent azylantů středoškolské a 20 procent vysokoškolské vzdělání.
Záchytná centra i dohody o vracení
Od vrcholu v roce 2015 se počet lidí, kteří v Německu žádají o azyl, snižuje. V roce 2016 požádalo o azyl 280 tisíc lidí, loni 186 tisíc. BAMF na své webové stránce informuje, že letos od ledna do července to zatím bylo 110 tisíc osob.
Vláda v Berlíně podepsala tento měsíc dohodu se Španělskem o vracení migrantů na německých hranicích, kteří se již dříve zaregistrovali ve Španělsku. Berlín vede podobné rozhovory také s Řeckem a Itálii, odkud přichází do Německa ještě více migrantů než ze Španělska.
Bavorsko jako první spolková země otevírá nová záchytná centra, v nichž se žadatelé o azyl mají připravovat na integraci v Německu a zároveň čekat na to, zda jejich žádost bude přijata nebo odmítnuta.
Německá kancléřka Angela Merkelová loni prohlásila, že krize v roce 2015 byla výjimečná a už se nesmí opakovat.
Vyřešilo si Německo uprchlickou krizi?
Diskuse o tom, zda země integraci uprchlíků zvládá či nikoliv, stále hýbe německou politikou.
Negativní názor má především krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která rozhodnutí Merkelové nechat v roce 2015 otevřené hranice pro běžence hodnotí jako katastrofu. Nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní. Naopak Strana zelených, která je rovněž v opozici, kritizuje snahy omezit udělování azylu.
Paradoxně v průzkumech rostou preference jak Alternativě pro Německo, tak zeleným. Na úkor kancléřčiny Křesťansko-demokratické unie (CDU).
Posledního srpna uplynou tři roky od legendární výroku Angely Merkelové "Wir schaffen das" (Zvládneme to), kterým chtěla říci, že se Německu podaří zajistit uprchlíkům v zemi nový život. Výrok pronesla na tiskové konferenci poté, co navštívila saské městečko Heidenau, Tam se předtím konala demonstrace proti příjezdu autobusů s běženci.
