Simiji - Řada nových, nablýskaných pouličních lamp vypadá, jako by patřila do úplně jiného světa. Stojí totiž uprostřed pouště, v malé vesničce s kuželovitými domky z hliněných cihel a s doškovými střechami.
Jako většina vesnic v této zemědělské oblasti uprostřed afrického státu Mali, obyvatelé Simiji ještě donedávna žili bez přívodu elektřiny. Vstávali spolu s úsvitem, vyráželi na svá políčka starat se o bavlnu, rýži nebo arašidy a večer usínali hned po setmění.
Jenže nízké křoví, které volně rostlo podél cestiček spojujících vesnice, radikálně změnilo jejich život.
Olej ze semínek
Rozdrcením semínek rostliny jatropha, o kterých si vesničané dlouhou dobu mysleli, že jsou k ničemu, však lze získat olej, kterým mohou pohánět své malé generátory. Ty stačí napájet 40 pouličních světel a v noci také přivádět energii do 60 domácností.
"Lidé jsou spokojeni. Děti mohou večer studovat a také ubylo krádeží," tvrdí sedmačtyřicetiletý stařešina vesnice Benben Doumbia a s nadšením vysvětluje, jak systém funguje.
"Teď můžeme veškeré naše aktivity protáhnout třeba do jedenácti večer, zatímco předtím se život ve vesnici zastavoval už v šest hodin. Lidé se mohou navštěvovat, elektřina se tak stala nástrojem soudržnosti," vysvětluje ve svém rodném jazyce bambara.
Na energii nezávislý venkov
Mali doufá, že jednou všechny vesnice budou moci získávat energii z jatrophy a dalších alternativních zdrojů energie, jako je slunce. Tím se vesnice stanou nezávislé na dostupnosti strategických surovin a také na světových cenách ropy.
Simiji je jednou z asi 700 vesnic, které už mají nainstalovány generátory, jež mohou být poháněny tímto rostlinným olejem. Plánem této bývalé francouzské kolonie je vybavit generátory na bioenergii zhruba 12 000 vesnic.
Generátory, umístěné v přístřešcích z cihel vyrobených z bláta, také pohánějí malé mlýnky na obilí a jednoduché mašinky, které umí rozlousknout ořechy.
"Abyste v téhle zemi zastavili exodus ze zemědělských oblastí, musíte lidem vytvořit alespoň minimální životní standardy," říká Abubakar Samake, šéf Národního centra pro solární a obnovitelné zdroje energie v Mali.
"Lidé musí mít energii, aby mohli svítit, aby mohli mít zapnutou ledničku, kde můžou uchovávat potraviny a léky, a také aby mohli sledovat státní televizi," říká Samake.
Po kukuřici a arašidech přišlo "křoví"
Afrika produkuje několik plodin, které by mohly být využívány k produkci bionafty jako například cukrovou třtinu, řepku, kukuřici, čirok nebo kasavu - z nichž může být vyráběn etanol, a také arašidy, jejichž olej může pohánět dieselové motory.
Někteří vědci však varují, že používání těchto rostlin jako paliva v nejchudších částech světa také přináší riziko, že lidé přestanou pěstovat základní potraviny, což může způsobit potravinovou krizi.
Ale pak je tady jatropha - nepoživatelné "křoví", které může růst kdekoliv. Kromě jiného odpuzuje hmyz, nepotřebuje téměř žádnou péči, může růst klidně na vyprahlé zemi, zabraňuje erozi půdy a je vhodné k přírodní ochraně jiných druhů rostlin.
"Pěstuji arašidy a přitom mohu jednoduše pěstovat i tohle," říká Douda Doumbia, třiapadesátiletý stařešina, zatímco zalévá malý záhonek jatrophy.
Afrika: Nový tahoun v alternativní energii?
Zájem o biopaliva sílí po celém světě. Podporován je hlavně rostoucími cenami ropy, obavami o energetickou bezpečnost, limitující kapacitou rafinérií a znepokojením z klimatických změn.
Některé rozvojové země doufají, že by z tohoto boomu mohly konečně začít těžit. Prezident sousedního Senegalu například chce, aby se Afrika stala hlavním dodavatelem biopaliv na Západ. Jenže stejně uvažuje také Indie, která k pěstování jatrophy vyčlenila 1,72 milionu hektarů půdy.
Ambice Mali jsou skromnější. Samake tvrdí, že několik firem z Izraele a Francie má zájem na rozvoji pěstování jatrophy v této západoafrické zemi. Jenže jim bylo řečeno, že žádné palivo nesmí opustit zemi, dokud se nenaplní potřeby samotného Mali.
"Nemáme v úmyslu produkovat biopalivo k tomu, abychom jej vyváželi do zahraničí, pokud neuspokojíme potřeby 80 procent našich obyvatel, kteří žijí v zemědělských oblastech," uvedl Samake.
Jsme rádi, že můžeme svítit
Keř zatím pěstují jen v několika vesnicích. Ale za tu dobu už dokázal změnit život nejmladších obyvatel vesnice.
"Jsme rádi, že můžeme svítit. Můžeme si hrát i večer. Můžeme si hrát celou noc," říká dvanáctiletý Fusejni Doumbia za nesouhlasného pokyvování starších kolem.
"Ale taky můžeme psát domácí úkoly," bleskurychle dodává s šibalským výrazem ve tváři.
