Caracas - V úterý Venezuela spouští svoji vlastní kryptoměnu. Jmenuje se Petro a má být krytá národním nerostným bohatstvím: ropou, plynem a diamanty.
Podle některých analytiků jde o zoufalou snahu dostat se z hluboké krize. Inflace by se letos podle Mezinárodního měnového fondu mohla dostat až k 13 000 procent, v zemi chybí základní potraviny a lidem peníze, za které stejně není co koupit.
I přes obrovské zásoby ropy se Venezuela dlouhodobě nachází v hluboké ekonomické krizi. Petro má podle prezidenta Nicoláse Madury pomoct zemi vypořádat se s ekonomickými sankcemi, které na ni uvalily Spojené státy.
Každá jednotka nové digitální měny je krytá jedním barelem ropy. Celkem jich bude vydáno asi 100 milionů v hodnotě šesti miliard amerických dolarů (přes 122 miliard korun).
Opozice Madurově socialistické vládě považuje kryptoměnu za nelegální, jelikož neprošla přes jí ovládaný parlament, který prezident ignoruje. "Petro není kryptoměna, ale způsob prodeje venezuelské ropy," cituje Guardian nedávný výrok zákonodárce Jorgeho Millana.
Britský list poukazuje na argumenty kritiků, kteří upozorňují, že fungující digitální měna stojí na transparentnosti a důvěře čili na něčem, co venezuelská vláda dlouhodobě postrádá. Kryptoměna se podle nich stane bezcenným artiklem. Další problém představuje fakt, že počáteční sada Petra je krytá ropou v Orinocu na východě země, která musí být teprve vytěžena.
Americké ministerstvo financí už minulý měsíc varovalo potenciální investory před nakupováním Petra s tím, že by to fakticky znamenalo porušení sankcí. Washington je na Venezuelu uvalil loni v srpnu, aby "připravily Madurovu diktaturu o klíčový zdroj financí", jak stálo v prohlášení Bílého domu. Sankce zakazují nakupovat dluhopisy vydané vládou v Caracasu a uzavírat transakce se státní ropnou společností PDVSA.
21. století dorazilo do Venezuely
Právě z toho důvodu si prezident Maduro od kryptoměny hodně slibuje. "21. století právě dorazilo," hlásal ve svém loňském projevu, kdy Petro poprvé představoval.
V 21. století žije většina obyvatel země s bohatými zásobami ropy s nedostatkem jídla, léků, zdravotní péče a bez politických svobod.
Za posledních šest měsíců loňského roku odešlo ze země do sousední Kolumbie přes 200 000 lidí. Dalších několik desítek lidí pak uteklo do Brazílie.
V brazilském pohraničním městě Roraima musela být kvůli zvládnutí migrační krize zapojena armáda. "Ozbrojené síly sem nejsou vyslány, aby zastavily Venezuelany před překročením hranic, ale aby zjistily, kdo sem přichází a jakou pomoc potřebuje," citují New York Times prohlášení brazilského ministra spravedlnosti. Protože mnoho z těch, kdo přicházejí, jsou ve špatném stavu a podvyživení, plánuje armáda ve městě postavit polní nemocnici.
Do kolumbijského pohraničního města Cucúta přijde podle tamních úřadů každý den na 30 000 lidí denně. Někteří jen nakoupit, ti méně šťastní, kteří na to nemají peníze, rovnou zůstat.
"Prodala jsem vlasy, abych měla za co nakrmit svou dceru," vysvětluje Wilya Hernándezová, která se svým manželem a dvouletým dítětem žije už několik týdnů na ulici města Cucúta. Vrátit se přesto nechtějí. Za ženské vlasy dají místní výrobci paruk zhruba 10 dolarů a byznys v tomto kolumbijském městě doslova vzkvétá. Prodejci sami obcházejí venezuelské přistěhovalce, kteří se ochotně nechávají stříhat. Na ulicích jako bezdomovců jich tam žijí stovky. A další stále přicházejí.
Podle oficiálních údajů kolumbijského migračního úřadu uteklo v posledních několika letech do Kolumbie asi 550 000 Venezuelců, nevládní organizace ale jejich počet odhadují na více než milion.
Nicolás Maduro ve Venezuele vládne autoritářsky prostřednictvím ústavodárného shromáždění a obchází demokraticky zvolený parlament, který ovládá opozice. Na 22. dubna vyhlásil předčasné prezidentské volby, které se měly konat původně až v červnu. Maduro v nich chce znovu obhájit mandát. Opoziční koalice se ale nebude moci voleb účastnit společně. Nejvyšší soud, který ovládají Madurovi stoupenci, na konci ledna nařídil národní volební radě, aby nepřijala registraci této koalice jako celku.
