Londýn/Washington - Astronomům se podařilo podívat se do dosud nejvzdálenější historie vesmíru. Třináct miliard a sto milionů let do minulosti, přibližně 640 milionů let po Velkém třesku a vzniku univerza a osm a půl miliardy let před zrodem Sluneční soustavy.
Studii, která se objevila ve vědeckém časopisu Nature, připravily dva týmy vědců, kterým se podařilo zaznamenat takzvaný gama záblesk velké kolabující hvězdy dávné minulosti.
Kolaps obří hvězdy
Obří hvězdy, které už nemají lehké prvky na přeměnu při termonukleárních reakcích, se na konci svého životního cyklu zhroutí do sebe a vyšlou vysoce energetický záblesk gama záření doprovázený pozdějším dosvitem delších vlnových délek jako jsou rentgenové paprsky či viditelné světlo.
Gama záblesk obvykle trvá jen několik sekund, dosvity pak několik dní. Na místě zhroucené obří hvězdy pak vznikne černá díra.
Díky obrovské energii záblesků, které vznikají v menší míře i při srážce dvou neutronových hvězd, je možné je pozorovat i z velké vzdálenosti.
Dvanáct sekund minulosti
"Je to ten nejvzdálenější gama záblesk, který byl kdy objeven, a také ten vůbec nejvzdálenější objekt, který byl kdy spatřen," říká v tiskové zprávě na stránkách Britského infračerveného teleskopu (UKIRT) astronom Said Nial Tanvir z Leicesterské univerzity.
Záblesk byl zpozorován kosmickou sondou NASA Swift a následně jej analyzovaly týmy UKIRTu, který je největším infračerveným dalekohledem na světě, a infračerveného teleskopu Galileo na kanárském ostrově La Palma.
Událost byla pojmenovaná GRB 090423, trvala dvanáct sekund a je o dvě stě milionů let starší než předchozí nejstarší pozorovaný gama záblesk.
To se sice může zdát v porovnání s celkovou dobou existence vesmíru jako poměrně malý rozdíl, pro vědce jde však o významný objev, který jim umožní ukrojit další kus z dosud zcela neznámého období krátce po Velkém třesku.
Dosvit v tomto případě trval 10 dní.
Hledá se galaxie
"Je to docela velký krok do doby, kdy se ve vesmíru formovaly první hvězdy," řekl Tanvir BBC. "Je to poslední slepá mapa vesmíru - čas mezi Velkým třeskem a formováním raných galaxií."
Tanvir se chce nyní zaměřit na hledání galaxie, jejíž byla tato umírající hvězda součástí. Na základě gama záblesku ví, kde se nacházela, a v příštím roce se ji má pokusit nalézt Hubbleův teleskop.
Při výpočtu stáří svítícího objektu využívají vědci konstantní rychlosti světla a jevu zvaného "červený posuv" vyvolaného rozpínáním vesmíru, které natahuje vlnové délky záření a posunuje je do červené barvy spektra. Čím je objekt červenější, tím je vzdálenější.
