reklama
 
 

Vědci objevili nejstarší les v Asii. Chtějí díky němu objasnit záhadné snížení teplot

12. 8. 2019 20:20
Při těžbě jílu na západě Číny se pod nánosy zeminy objevily podivné fosilie. Nyní vědci zjistili, že patří pradávnému lesu, který pochází až z období prvohor. Jde dokonce o nejstarší les v celé Asii. Vědci by díky němu mohli lépe pochopit evoluci stromů i radikální snížení emisí oxidu uhličitého, ke kterému došlo před mnoha miliony let.

Kdykoliv se stroje na těžbu zastaví nebo dělníkům skončí pracovní doba, čínští paleobotanici Wang Te-ming a Min Čchin okamžitě začnou studovat nově vykopané stěny povrchového dolu. Detailně je zkoumají - hledají nejrůznější zkameněliny či fosilie.

Přesně tímto způsobem v roce 2016 objevili několik fosilií stonků stromů. A jak minulý týden napsali ve studii zveřejněné odborným časopisem Current Biology, stonky patřily rozsáhlému lesu z období devonu, tedy prvohor. Jsou staré zhruba 365 milionů let.

Nejstarší les na světě se přitom nachází v americkém státě New York a je o "pouhých" dvacet milionů let starší.

Stromy během prvohor vypadaly jinak než ty současné. Patřily mezi rostliny zvané plavuně. Měly jeden tenký stonek nebo kmen, který se v dospělosti na vrcholu rozdělil na více částí a vytvořil svěšenou korunu, podobně jako mají v současné době palmy. Na každé "větvi" pak byla šiška s výtrusy. Odlišně vypadaly i jejich kořeny.

Plavuně v oblasti, kterou dvojice čínských vědců zkoumala, navíc rostly v pobřežních bažinách, jimž se nevyhýbaly časté záplavy. Pod nánosy bahna s nízkým podílem kyslíku tak rostliny uhnily, mineralizovaly nebo zuhelnatěly.

Les je pro vědce významný právě díky rozdílům mezi současnými a tehdejšími stromy. Z nalezených fosilií se dá vyvodit, že pocházejí z plavuní, které nebyly vyšší než tři metry. Podle Patricie Genselové z americké Univerzity v Severní Karolíně, která se věnuje rostlinám v období devonu, měřily jen kolem dvou metrů. "Možná to byl les, který byl vysoký jen jako my," uvedla pro magazín National Geographic

Během prvohor stromy procházely obrovskými změnami, protože se snažily přizpůsobit se novým podmínkám. Proměna zahrnovala právě růst do výšky, zvětšování plochy listů kvůli efektivnější fotosyntéze nebo vývoj kořenů, které postupně dokázaly lépe nasávat vodu.

Vědci také doufají, že fosilie ze západu Číny jim pomohou nejen lépe pochopit evoluci stromů během prvohor, ale osvětlí i fakt, proč před 360 miliony let došlo k rapidnímu snížení množství oxidu uhličitého v ovzduší. To pak vedlo k výraznému ochlazení.

Za snížení teplot podle jejich odhadů mohly právě stromy a proces fotosyntézy, při kterém plavuně přijmou oxid uhličitý a ten pak v nich může i zůstat - dokud stromy nejsou spáleny nebo není spálené uhlí, jež z nich vzniklo.

"Ukazuje se, že rané lesy mohly ukrývat velké množství oxidu uhličitého prostřednictvím fotosyntézy, a tím pádem měly větší vliv na snížení oxidu uhličitého v ovzduší během prvohor, než se původně předpokládalo," cituje čínské vědce americký týdeník Newsweek.

Video: Francouzští vědci objevili dinosauří kost

Francouzští vědci objevili gigantickou dinosauří kost | Video: Reuters |  01:18

autor: Jana Václavíková | 12. 8. 2019 20:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama