Washington - Jihoamerické Andy dál porostou a za zhruba 2 až 4 miliony let by mohly dosáhnout až dvojnásobku své dnešní výšky. To je mnohem dynamičtější vývoj, než s jakým se dosud počítalo.
Tvrdí to tým vědců z University of Rochester v americkém New Yorku, který publikoval své závěry v odborném časopise Science. Článek vyvolal mezi vědci rozporné reakce.
Jejich zjištění naznačují, že současné teorie o pohybu tektonických desek a vzniku pohoří možná bude nutné poopravit.
V čem se liší jednotlivé teorie
Geologové odhadují, že Andy neustále rostou posledních asi 40 milionů let. Sedm tisíc kilometrů dlouhý a až skoro sedm tisíc metrů vysoký masiv vytvořily pohyby takzvaných litosferických desek.
Profesorka geologie Carmala Garzione a její kolegové z Rochesterské univerzity v New Yorku nyní studovali složení hornin v Andách a zjistili, že se nejdříve hory zvyšovaly po desítky milionů let velmi pomalu, ale že před 10 až 6 miliony let zničehonic vzrostly extrémně rychle.
Způsobil to podle nich takzvaný proces delaminace.
Velmi zjednodušeně řečeno: Dosavadní teorie vzniku většiny vysokých pohoří říkají, že dojde ke srážce a zlomu dvou litosférických desek. Úlomky, které se při srážce desek odštěpí, vytvoří takzvaný kořen hory, jenž pohoří ukotvuje.
Američtí vědci nyní přišli s názorem, že může tento kořen hory začít pod zemí erodovat a roztékat se, což vede k uvolnění zemské kůry nad kořenem pohoří a velmi rychlému růstu.
Tým amerických vědců nyní chce zkoumat, jaký efekt na světové klima a evoluci by mělo vytvoření takovýchto obřích pohoří během pár milionů let - což je považováno za velmi krátkou dobu.
