Berlín/Praha – Sedm let projíždí Češi do ciziny opuštěnými celnicemi. Obvykle zpomalí, ale k zastavení není důvod.
Návrat mužů v uniformách, natahujících se do bočního okénka k řidiči pro pasy či občanské průkazy, ale není vyloučen. Přeje si ho v Evropě stále více politiků i běžných lidí.
Včetně Německa, se kterým má Česká republika nejdelší hranici. Důvodem je hlavně příliv uprchlíků, ale i pašování drog do Bavorska a Saska. Především pervitinu.
Spolkový ministr vnitra Thomas De Maiziére zatím stále patří k odpůrcům zrušení schengenského prostoru bez vnitřních hranic, šéf německých policejních odborů Rainer Wendt je ale pro.
"Z hlediska policie by bylo obnovení hraničních kontrol nejlepším ze všech opatření. Zadrželi bychom více pachatelů trestných činů a mohli bychom uprchlíky přicházející přes Rakousko posílat opět zpátky - tam, kde vstoupili do schengenského prostoru," prohlásil Wendt v rozhovoru pro deník Passauer Neue Presse.
Němečtí policisté si přitom stěžují, že na to, aby chytali uprchlíky nelegálně vstupující na území Německa i pašeráky drog, je jich málo.
Tlak na návrat ke kontrolám "na čáře" roste i mezi vládními křesťanskými demokraty (CDU) a jejich sesterskou bavorskou stranou CSU.
"Vnější hranice Evropské unie je děravá a naši sousedé se dívají stranou. Když představitelé EU nepovolí více hraničních kontrol, sami se stávají společníky převaděčů, obchodníků s lidmi a dalších zločinců," řekl deníku Bild generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer.
O tom, že rušení Schengenu je takzvaně na stole, hovořil po summitu Evropské unie týkajícím se kvót pro přijímání uprchlíků i ministr vnitra Milan Chovanec.
"Ta možnost samozřejmě existuje. V Senátu schvalují smlouvu o policejní spolupráci mezi Českou republikou a Německem. V případě obnovení kontrol budou policejní útvary obou zemí spolupracovat," řekl Aktuálně.cz senátor za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan.
"Musíme ale dbát hlavně na ochranu vnějších hranic Schengenu. Ne na to, abychom si to hlídali uvnitř Schengenu a přepouštěli skupiny běženců sem a tam nebo něco podobného. Nemůže si každý hrát na svém písečku, uzavřít se a nechat druhé, ať mají problémy za svojí hranicí," uvedl.
Francouzský deník Le Figaro si nedávno nechal vypracovat průzkum v několika evropských zemích. Všude převažují zastánci obnovení hraničních kontrol.
Pro se vyslovilo 53 procent dotázaných Němců. Sedmašedesát procent Francouzů či 59 procent Nizozemců.
Přeje si to i 63 procent oslovených Britů, přestože Spojené království není součástí schengenského prostoru.
Ve Francii je zastáncem obnovení kontrol bývalý prezident Nicolas Sarkozy, který se chystá znovu kandidovat. Francie už přitom de facto zavedla kontroly na hranici s Itálií, aby bránila uprchlíkům dostat se do země z Itálie.
Na opačné straně Francie pak policisté brání běžencům proniknout v kamiónech, vlacích nebo tunelem do Velké Británie.
Kontroly zpřísnilo i Dánsko, ačkoliv vláda tvrdí, že jsou v souladu se schengenskými dohodami a neprovádějí se přímo na hraničních přechodech. "Na přechodech nejsou žádné bariéry, jedná se o kontroly v oblasti kolem hranic," řekl k tomu mluvčí dánského ministra zahraničí Lars Peter Levy.
Intenzivnější kontroly ve vlacích a na dálnicích provádí koneckonců i česká policie, což vede v posledních týdnech k zadržení vyššího počtu uprchlíků na českém území.
V rámci schengenských dohod mohou státy na určitou omezenou dobu hraniční kontroly zavést, pokud to vyžaduje mimořádná situace. Například Německo tak učinilo v době konání summitu G7, Polsko během fotbalového Mistrovství Evropy v roce 2012.
Většina uprchlíků míří do hraničních zemí schengenského prostoru – Itálie a Řecka – po moři, takže kontroly na této hranici jsou mnohem složitější.
Podle Bublana si Itálie a Řecko částečně mohou za svoji situaci samy.
"Itálie i Řecko selhaly, zaspaly. Ze začátku byly k tomuto problému laxní a až teď se hledají řešení, jak se z toho dostat. Už se vytvořily migrační cesty, řetězec převaděčů, je to organizováno. Řešení není jednoduché, bude nutné zasahovat v zemích, ze kterých uprchlíci přicházejí nebo přes které přecházejí. Například v Libyi," říká exministr.
