Ampatuan - Filipíny zažívají jeden z největších masakrů civilistů od dob diktátora Ferdinanda Marcose. Za poslední dva dny přišlo o život 57 lidí. Mezi nimi byli hlavně místní politici, novináři, právníci a ženy, jedna z nich dokonce těhotná.
Od pondělního rána, kdy v provincii Maguindanao na ostrově Mindanao skupina ozbrojenců unesla neznámý počet civilistů, filipínská armáda nalezla ve třech masových hrobech 57 mrtvých těl. A obětí bude nejspíše přibývat.
Mluvčí filipínských ozbrojených složek (AFP) Romeo Brawner místní televizní stanici ABS - CBN řekl, že se jednoznačně jedná o politicky motivované násilí. Filipíny příští rok v květnu čekají prezidentské a komunální volby a násilí tuto devadesátimilionovou zemi při každém hlasování provází.
V provinciích Maguindanao a Sultan Kudarat byl vyhlášen výjimečný stav.
Krvavý masakr Filipíny šokoval zejména tím, že podle všeho viník je napojen až do nejvyšších pater tamní politiky, a to přímo na prezidentku Glorii Macapagalovou-Arroyovou.
Politická motivace a klanové války
Krvavou mstu spustil souboj o křeslo guvernéra provincie Maguindanao.
Místostarosta města Buluan Ismail Mangudadatu se ve volbách chystal ucházet o křeslo guvernéra provincie Maguindanao. Z obav, že by při registraci do voleb mohl být napaden, vyslal v onen osudný den za sebe manželku, jeho dvě sestry a několik příbuzných. Doprovázel je celý konvoj skládající se z místních politiků, právníků a novinářů, včetně televizního štábu.
Po cestě do volební komise je však přepadli ozbrojenci, kteří je následně unesli a chladnokrevně zabili. Všechny ženy k tomu znásilnili a pořezali.
O post hlavy provincie se uchází také starosta města Datu Unsay, Andal Ampatuan, ml.
Ampatuanovi patří mezi nejmocnější a nejvlivnější klany na Mindanau a podle filipínských médií jsou navyklí volby vždy vyhrát. Pomáhá jim k tomu hlavně napojení na prezidentku Arroyovou, které v prezidentských volbách v roce 2004 zajistili většinu voličských hlasů v provincii Maguindanao.
Kontakty v prezidentském paláci má ale i dynastie Mangudadatuových.
Spory klanů nejsou v této části Filipín ničím novým a již v minulosti v nich přišlo o život mnoho lidí. Krevní mstě se ve filipínštině běžně říká "rido".
"Je nade vše jasné, že Filipíny stále ovládají klany," uvedla Marites Vitugová, šéfeditorka tamního časopisu Newsbreak a autorka několika knih o korupci na Filipínách a konfliktech na ostrově Mindanao.
Co to je rido?
- Rido ve filipínském kontextu označuje krvavý spor mezi rodinnými klany, neboli vendettu. O život zpravidla přichází jen jednotlivci. Téměř nikdy nejsou cílem pomsty ženy a ani velké skupiny lidí.
O tom, že únosci konali na příkaz rodiny Andala Ampatuana, není pochyb.
Podle Vitugové jsou mezi nimi i civilní dobrovolníci, kteří mají pomáhat místní policii.
"Dobrovolníci mají především pomáhat policejním složkám, ale v podstatě je využívají místní klanoví lídři. Policie má omezený rozpočet a je veřejným tajemstvím, že ji finančně podporují právě rodinné klany," vysvětluje Vitugová korupční praktiky na Mindanau.
Takže v praxi to vypadá tak, že prezidentka Arroyová si kupuje podporu místních klanových lídrů a ti si zas kupují podporu místní policie.
Z 57členné skupiny zavražděných bylo jen šest osob z klanu Magundadatuových.
Kultura bezpráví
Prezident národní policie mezitím odvolal místního šéfa místní policie, jelikož byl spatřen ve společnosti únosců těsně před únosem.
Prezidentka Arroyová v televizním přenosu masakr odsoudila a prohlásila, že nikdo není "nedotknutelný". Přesto nebyl zatím nikdo zatčen, byť se ví, kdo za krvavou pomstou stojí.
Na protest proti bezpráví vyšli v úterý i ve středu do manilských ulic tamní novináři, kteří po prezidentce žádají, aby byli viníci co nejrychleji zatčeni a potrestáni.
Dvacet zabitých novinářů masakru zajistilo velkou publicitu a právě ta by mohla podle korespondenta Science Christian Monitor Donalda Kirka vládu přimět, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost.
