Bihač (od našeho zvláštního zpravodaje) - Narodili se těsně před válkou, nebo během ní. Jsou mladí, čerstvě vystudovaní a odhodlaní "chytit život za pačesy". Jsou stejně ambiciózní jako jejich západoevropští vrstevníci.
V jedné věci se ale mladí Bosňané přece jenom liší: když to jen trochu půjde, chtějí se odstěhovat pryč.
"Musíte si uvědomit, že život tady není žádná selanka," hodnotí situaci v Bosně a Hercegovině Maša Halilovičová, která se před sedmadvaceti lety narodila v Bihači.
Jak funguje Bosna a Hercegovina (BaH)?
- BaH je rozdělená na dva územní celky - Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH), na Republiku srbskou a samostatný distrikt Brčko.
- Republika srbská a FBaH mají vlastního prezidenta, viceprezidenty, vládu, parlament, soudy, atd.
- FBaH je dál rozdělená na deset kantonů. Každý z nich má vlastního premiéra, vládu a parlament.
- Hlavními celostátními institucemi jsou tříčlenné Předsednictvo BaH (kolektivní hlava státu), tvořené zástupcem Bosňanů, Srbů a Chorvatů. Ti se po osmi měsících střídají ve funkci.
- Nad vším má dohled Vysoký představitel Řídícího výboru mezinárodní Rady pro nastolení míru. Může konkrétně zasahovat do vnitropolitických záležitostí BaH - vetovat zákony či odvolávat politiky z veřejných funkcí.
Byrokracie
Válečné běsnění v Bosně a Hercegovině (1992 - 1995) ukončil podpis Daytonských dohod a země, kde žijí Chorvaté, Srbové a Muslimové, od té doby ušla obrovský kus cesty.
Mírový status quo zajistil klid, běžný život se ale ani po šestnácti letech od konce války vrátit do původních kolejí nedaří. Válkou poničená ekonomika je závislá na mezinárodních rozvojových programech, největším problémem je pak více než 40procentní nezaměstnanost.
"Do Německa, do Ameriky, kamkoliv. Podívejte se kolem, jako na Západě to tu vůbec nevypadá," stěžuje si osmnáctiletý Amar Salmanovič. Také bydlí v Bihači. Bez práce tu je skoro celá polovina lidí.
Halilovičová má štěstí. Studovala jazyky na univerzitě v rakouském Štýrském Hradci a teď pracuje jako soudní překladatelka v rodinné tlumočnické firmě. "Nevím, kde jinde bych práci hledala, tady práce prostě není. A když je, musíte mít známé, bez kontaktů zde fungovat nelze," stěžuje si na přebujelou byrokracii, která je počtem úředníků a jejich zkorumpovaností proslulá.
Korupce i při studiu
Podle Transparency International patří Bosna a Hercegovina dlouhodobě mezi šest nejzkorumpovanějších zemí Evropy, počítáme-li k nim i Rusko. Úplatky a klientelismus prostupují celou společnost. Člověk na ně narazí při vypisování státních zakázek i během studia na vysoké škole.
Vše ještě navíc komplikuje všudypřítomný nacionalismus a vliv církví. Chorvat spíš zaměstná Chorvata než Muslima.
Amara čeká ještě rok na gymnáziu. Co bude dělat dál, neví. "Mám obavu, že i když budu vynikající student, stejně mi to nepomůže a nedostanu se odsud," uvažuje mladík s kohoutem na hlavě.
"Vysoké školy nejsou dvakrát kvalitní. Většina intelektuálů odešla za války do zahraničí. Když už vystudujete, uplatnění se hledá těžko," srovnává Halilovičová rakouské a bosenské školství.
Pryč odsud
Na rozdíl od Salmanoviče má Halilovičová zadní vrátka natrvalo otevřená, čímž se od ostatních mladých z Bosny a Hercegoviny liší. Vždycky se může vrátit do Štýrského Hradce.
"Je to trošku schizofrenie, ale právě s tímto cílem jsem do zahraničí na studia odcházela. Zatím jsem tu spokojená, ale pokud se situace zhorší - a nebudeme si lhát, ta možnost tady je - balím kufry a jedu zpátky do Rakouska," vysvětluje mladá překladatelka.
Mít možnost odcestovat pryč jako ona by podle průzkumu Bosenské mládežnické asociace chtělo 77 procent mladých Bosňanů. Celá čtvrtina by dokonce ráda ze země odjela natrvalo a zpátky se nevracela vůbec.
"Odjet za hranice? Rád bych, ale vízum do Evropy jen tak nedostanu - jsem přece Bosňan. Snad jednou vstoupíme do Evropské unie," doufá Amar Salmanovič.
