Prvního ledna by měl skončit tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Pokud to skutečně dopadne tak, jak říká Ukrajina, tedy že se rozhodla smlouvu s Gazpromem neprodloužit. Co to bude znamenat pro Česko?
To slovo "pokud" je důležité. Pokud ta situace skutečně nastane. Protože v minulosti už bylo z Ukrajiny mnoho náznaků, že zastaví tranzit ruského plynu i ruské ropy přes své území. Naposledy v červenci se objevovala různá oficiální ukrajinská prohlášení o konci, následně ta stanoviska Ukrajinci zase upravili. Upřímně nikdo neví, co se stane 1. ledna, jestli ruský plyn skutečně přestane proudit přes Ukrajinu. Podle mě to nevědí ani v Kyjevě.
Šéf francouzské energetické společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné nedávno prohlásil, že plynové zásobníky v Evropské unii jsou plné z 91 procent, ale že si není jistý, zda by Evropa i s plnými zásobníky dokázala výpadek dodávek ruské ropy přes Ukrajinu pokrýt. Je Pouyanné panikář, nebo jsou jeho obavy namístě?
Vzhledem k tomu, že jsme do velké míry vyřadili Rusko jako hlavní zdroj - s výjimkou Slovenska, Rakouska, Bulharska a Maďarska -, je evropský plynárenský systém dost napjatý a má minimální volnost. V tomto směru má šéf TotalEnergies pravdu. Obzvláště pokud bude tuhá zima s nízkými teplotami. Z minulosti jsme zvyklí, že zdroje plynu jsou duplicitní, že při výpadku nějakého zdroje ho nahradí jiný, že měl hodně záloh. To je teď pryč. Ale znovu říkám, že pokud bude mírná zima, podobně jako ty poslední dvě, neměli bychom mít vážný problém. Pokud bude tuhá, zvládneme to také, ale na hraně. Dalším problémem by byl například útok, sabotáž na plynovody z Norska.
O tom, nakolik v Česku stále používáme, nebo naopak nepoužíváme ruský plyn, kolují protichůdné informace. Jak to tedy je?
Záleží na konkrétních měsících. Na plyn z Ruska nejsou uvaleny sankce, na rozdíl od ropy. My jsme reálně součástí německého energetického trhu a od srpna 2022 k nám proudí ruský plyn jen výjimečně. Stalo se to například loni v listopadu nebo letos v únoru. Byla velmi mírná zima, zásobníky s plynem byly plné na devadesát procent, takže ze Slovenska a Maďarska šel ruský plyn, nasmlouvaný v rámci kontraktu "take or pay" (zaplacení sjednaného množství bez ohledu na to, zda byl plyn odebrán, či nikoli - pozn. red.) k nám, do Německa, do Itálie a dalších zemí. Plus v některých zemích Evropské unie, například ve Španělsku nebo v Belgii, se stále prodává určité množství zkapalněného LNG plynu. I ve Velké Británii, která už není v EU.
Česko má pronajaté dva terminály na zkapalněný plyn - jeden v Nizozemsku, druhý v Německu. Nedávno jste říkal, že Česko ale potřebuje další, nové zdroje. Jak spolehlivým zdrojem je Katar - země s třetími největšími zásobami plynu po Rusku a Íránu?
V oblasti zkapalněného plynu jsou tři hlavní dodavatelé. Spojené státy, Austrálie a Katar. Je důležité s Katarem jednat, ale nemějme iluze, že nějaký dodavatel, a to platí i o Spojených státech, nám nabídne nějakou výhodu. Je to byznys a každý chce prodávat za nejlepší cenu. To platí i pro země, které jsou potrubními dodavateli plynu - Alžírsko, Ázerbájdžán a Norsko.
S Katarem intenzivně jednáme?
Ano, podobně jako s jinými, od roku 2022. Zatím k nám stále veškerý zkapalněný plyn putuje přes spotový trh. V běžném měsíci spotřebujeme plyn hlavně z Norska a také z Nizozemska, ale to chce těžbu svého zemního plynu ukončit. Podíl ruského plynu se zvětšovat nebude, takže jednáme se Spojenými státy, Katarem, Alžírskem a několika dalšími možnými dodavateli.
Když jsme mluvili o tom, že Ukrajina uvažuje o zastavení tranzitu ruského plynu, na stole je také téma přerušení tranzitu ruské ropy ropovodem Družba…
Situace s ropou mezi Ukrajinou a Ruskem je stejná jako s plynem. Nevíme, jak se rozhodnou v Kyjevě nebo Moskvě.
Existuje nějaká představa, kdy bude Česko mít rozšířené připojení k Transalpskému ropovodu (TAL), který vede z Itálie do Rakouska a Německa?
Do konce tohoto roku by měla být hotová stavba, zatím jde vše podle plánu. Počítáme s tím, že přechod naší litvínovské rafinerie na neruskou ropu je otázkou první poloviny příštího roku.
Takže výjimka, kterou jsme si v Evropské unii vyjednali na nákup ruské ropy, příští rok skončí?
Ano. Závazek EU zbavit se závislosti na ruských surovinách co nejdříve bereme vážně. Stejně jako Německo, Francie nebo Itálie.
Mnoho emocí a silných prohlášení některých maďarských a slovenských politiků způsobil údajný konec tranzitu ropy ruské firmy Lukoil přes Ukrajinu kvůli tomu, že Ukrajinci na Lukoil uvalili sankce. Pak najednou slovenská a maďarská kritika Ukrajiny ustala, všechno to utichlo a vyšumělo. Co se tedy vlastně stalo?
Ona je to trochu taková krize, která vlastně nebyla. Žádné omezení dodávek ropy na Slovensko a Maďarsko nenastalo. Slovenští a maďarští politici 17. července začali hovořit o omezení dodávek ropy. Média o tom informovala tak, že hrozí zdražení a tak dále. Generální ředitel maďarského ropného a plynárenského koncernu MOL, který vlastní i slovenský Slovnaft, 5. srpna veřejně řekl, že žádná krize není a že dodávky pokračují v plném rozsahu.
Co se reálně stalo? Souboj uvnitř Ruska o to, kdo urve co nejvíc z finančního koláče za ropu a plyn, který se po ztrátách evropských trhů zmenšil. Dodavateli ropy na Slovensko a do Maďarska jsou společnosti registrované na Západě, nejčastěji ve Švýcarsku. Některé jsou dceřinými společnostmi ruských těžařů, Tatněftu nebo Lukoilu. Ten souboj je spíše mezi nimi než mezi Moskvou a Kyjevem. Je to boj o dělení provizí a peněz z exportu ruské ropy.
