Ankara - Turecká proislámská vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan, získala po nedělních předčasných volbách v parlamentu absolutní většinu, bude tak moci opět vládnout sama.
Po sečtení 96 procent hlasů to oznámila turecká státní agentura Anadolu.
Do zákonodárného sboru se dostala také sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), nacionalisté a jen těsně Kurdové.
Vítězství demokracie...
AKP po sečtení 95,86 procenta volebních lístků vede s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární CHP získala 25,34 procenta hlasů. Na třetím místě se umístila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a za ní prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procenta hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.
V přepočtu na mandáty získá podle aktuálních výsledků AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové získají 59 mandátů. HDP dosud měla 80 poslanců.
Oficiální konečné výsledky budou vyhlášeny za 11 až 12 dní, uvedla centrální volební komise. Prodleva podle Reuters umožní komisi zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování.
V červnových volbách se AKP nepodařilo získat absolutní většinu a následně se nedokázala dohodnout na koalici, proto politický pat muselo vyřešit nové hlasování. Strana očekávala, že absolutní většinu v parlamentu dnes obnoví.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu (AKP) si výsledky pochvaloval. "Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu," řekl svým příznivcům.
"Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme," dodal s odkazem na nadcházející řádné parlamentní volby za čtyři roky.
Zatímco voliči AKP slaví, v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země vyšly do ulic desítky demonstrantů. Policie proti nim použila slzný plyn.
Nedělní volby se konaly v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku a za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy.
... nebo černý den pro Turecko?
Pro Erdogana musí být drtivé vítězství velkou satisfakcí, obzvláště poté, co tento hegemon turecké politiky v červnových volbách ztratil většinu ve sněmovně. Je ale otázkou, zda bude další vláda AKP přínosná pro samotné Turecko, protože Erdoganovy autokratické sklony mohou ještě více nahlodat narušenou demokracii a rozdmýchat konflikt s Kurdy, napsaly ve svých komentářích evropské deníky.
"V normální demokracii by člověk musel vítězi AKP gratulovat. Tou ale Turecko není," konstatuje Deniz Yücel v listu Die Welt. Podle něj se výhra Erdoganovy strany snadno může stát pro Turky černým dnem, protože nic nenapovídá tomu, že by zemi přinesla mír, svobodu a klid.
"Prezidenta Erdogana, který zemi vládne od roku 2002, v červnu voliči překvapili tím, že jeho straně nedali dost hlasů na to, aby mohla opět vládnout sama. Tento někdejší hospodářský reformátor, jenž se proměnil v samolibého vůdce, to nedokázal jen tak přijmout... A jelikož si národ nevybíráte, necháte ho alespoň volit tak dlouho, dokud to nepřinese výsledek, který se vedení líbí," konstatuje maďarský deník Népszabadság.
Podle něj se nyní musí Erdogan rozhodnout, zda bude dál prosazovat své názory silou, nebo uzná, že Turci si ve svém čele nepřejí "všemocného sultána".
