Maďarsko a Slovensko, jejichž vlády zaujímají zdrženlivý postoj k vojenské podpoře Ukrajiny, v Rize zastupují velvyslanci. Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs před úterním jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu a vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.
List Financial Times v úterý s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o možnosti vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Maďarsko na nedávných setkáních mimo jiné vetovalo společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Mnohým došla trpělivost také s maďarskou blokovací taktikou v Evropské unii ohledně Ukrajiny, píší Financial Times.
Příprava na summit ve Washingtonu
Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. "Ukrajina potřebuje dlouhodobou a předvídatelnou podporu," zdůraznil další bod agendy Stoltenberg.
"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň. "Rusko je připraveno použít všechny síly a prostředky, aby dosáhlo svých neoimperiálních cílů," prohlásil. Věří však, že summit ve Washingtonu vyslechne společný hlas zemí B9 a potvrdí solidaritu celé aliance.
K prohloubení spolupráce, dialogu a solidarity vybídl také rumunský prezident Klaus Johannis. "Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," ujistil. "Rusko zůstane největším ohrožením našich států a také celé Evropy. Na východním křídle NATO jsme v první linii a čelíme devastujícím následkům války (Ruska proti Ukrajině)," prohlásil a vybídl k posílení obranného odstrašování.
"Vítězství Ukrajiny má mimořádný význam pro naši bezpečnost. Musíme zajistit dlouhodobou podporu, jakož i cestovní mapu zajišťující, že Ukrajina dospěje ke členství v NATO," prohlásil lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs.
Pavel na základně
Prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí. Při návštěvě zrušil zasedací pořádek a nechal se obklopit muži a ženami v uniformách. Uvedl, že si při rozhovoru s nimi nechce připadat jako ve škole. Na základně Ádaži působí šest desítek českých vojáků v rámci předsunutých sil Severoatlantické aliance.
"Připadám si tu jako ve škole," poznamenal prezident po vstupu do obřího stanu, kde se setkání uskutečnilo. Poté co zrušil zasedací pořádek, vybídl přítomné k otevřenému vyjádření názorů. Tohoto dialogu se však novináři, provázející prezidenta, nesměli zúčastnit vzhledem k možnosti, že by se na pořad mohly dostat i utajované skutečnosti.
Základna v Adaži je důležitým místem výcviku vojáků NATO a leží 270 km od ruských hranic. V současné době zde slouží 57 českých vojáků, které jsem dnes navštívil. Kromě odstrašující role je jejich úkolem společně čelit případnému napadení východní hranice NATO. Posilují tím… pic.twitter.com/DpWu9CsQQm
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 11, 2024
"Podílíme se tady na kolektivní obraně NATO," řekl novinářům velitel čety, představený pouze iniciálami jako poručík R.F. Jednotka vyčleněná z vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou, včetně příslušníků aktivních záloh, je v Ádaži součástí kanadské roty, které poskytuje to, čemu se vojenským jazykem říká "ochrana sil". Jde o obranu proti pozemnímu napadení, terorismu, sabotážím, nepovoleným vstupům či chemickým útokům.
Dříve na základně u Rigy působili ženisté z Olomouce a příští měsíc zde nastoupí muži a ženy z protiletadlové jednotky ze Strakonic, opět s úkolem "ochrany sil". V Lotyšsku působí vojáci ze 14 členských zemí aliance.
