"Jsou tu terasy a cesty, které vytvořili Inkové. Kdybychom tu postavili letiště, zničilo by je to," vysvětluje pro britský deník The Guardian peruánská historička umění Natalia Majlufová, proč tolika lidem vadí nový projekt.
Stavba má vyrůst ve městě Chinchero, které leží v turistické oblasti Cuzco. V tomto regionu, který je od Machu Picchu vzdálený asi 72 kilometrů, už jedno letiště funguje. K populární památce ale zájemce nedopravuje. Do Cuzca létají jen spoje z peruánské metropole Lima a přilehlých měst, jako například bolivijského La Paz. Přistávat tu navíc mohou pouze menší typy strojů.
Na nové letiště by ale mířily i spoje ze všech větších měst Jižní Ameriky a Spojených států, což podle kritiků logicky povede k záplavě turistů. A stavět tu budou i velká letadla.
Machu Picchu přitom už teď bojuje s velkým množstvím návštěvníků. Od této středy je například dočasně omezený vstup do tří nejnavštěvovanějších částí Machu Picchu (Chrám Slunce, Chrám Kondora a rituální místo Intihuatana) na tři hodiny denně.
V roce 2017 navštívilo místo více než 1,5 milionu turistů. To je téměř dvojnásobek, než doporučuje organizace UNESCO, na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Machu Picchu zapsané.
Incká kultura v ohrožení
Obava z přelidnění je dalším důvodem, proč Majlufová v lednu sepsala petici, kterou chce výstavbě zabránit. Dosud se pod iniciativu podepsalo 7500 lidí.
"Letiště, které má být v oblasti Posvátného údolí, se negativně podepíše na celistvosti komplexu incké krajiny a způsobí nenapravitelné škody kvůli hluku, dopravě a nekontrolované urbanizaci," stojí v internetové petici, kterou autorka adresovala přímo peruánskému prezidentovi Martínovi Vizcarrovi a vládě. Posvátné údolí leží v samém centru bývalé říše Inků a jeho součástí je i Chinchero.
Incká říše tvořila počátkem 16. století se svými dvěma miliony kilometrů čtverečních největší státní útvar předkolumbovské Ameriky, sahala od jihu dnešní Kolumbie přes Ekvádor, Peru a Bolívii až do střední části Chile a na sever Argentiny. Obývalo ji odhadem až 15 milionů lidí různého etnického původu, jež si dynastie Inků během své vlády od začátku 13. století podrobila.
I když Inkové například neznali písmo, mohli se na druhou stranu chlubit velmi propracovanou infrastrukturou. Jejich stavby dodnes udivují svou důmyslností.
Odkaz incké kultury se ale teď podle mnohých nachází kvůli projektu letiště v ohrožení. Kritici se bojí například o vesnici Ollantaytambo, kterou člověk míjí cestou na Machu Picchu, a její archeologický park. Jiní se zase strachují o budoucnost vodní nádrže Piuray, která představuje jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro tamní obyvatele.
"Zdá se to ironické a svým způsobem si to i protiřečí, že jen 20 minut od Posvátného údolí, jádra incké kultury, chtějí postavit letiště - přesně na vrcholu toho, co si sem turisté přišli prohlédnout," říká peruánský antropolog Pablo Del Valle.
"Myslím si, že v regionu Cuzco není jediného významného archeologa nebo historika, který petici ještě nepodepsal," dodává Majlufová.
Je ale otázka, jestli petice může něco změnit. Do Chinchera už přijely buldozery, které začaly zemi připravovat pro budoucí ranvej. Na druhou stranu ale podle The Guardian není zatím jasné, kdo se stavební zakázky ujme. Podle listu o ni usilují firmy z Jižní Koreje a Kanady.
Obyvatelé se bojí hluku i znečištěného ovzduší
Někdejší peruánský prezident Humala sliboval investice do stavby ve výši 460 milionů dolarů (přes 10 miliard korun). Částka ale nezahrnuje finanční kompenzace pro zemědělce, kteří kvůli stavbě přijdou o půdu.
Kritické reakce koneckonců zaznívají i od místních. "Představte si ten hluk, znečištěné ovzduší i nemoci, které to s sebou přinese," vyjmenovává dvacetiletá Karen Auccapumová své obavy.
Vláda si představuje, že by se letiště mohlo otevřít už v roce 2023. "Letiště bude postaveno co nejdříve, protože je to pro Cuzco velmi potřebné," uvedl peruánský ministr financí Carlos Oliva. "Existuje řada technologických studií, které stavbu letiště podporují," dodal. Starosta města Cuzco Luis Cusicuna má také vidinu nových pracovních míst. Jen stavební práce by podle něj mohly vést ke vzniku až 2500 pozic.
V současnosti míří cestovatelé na Machu Picchu z Cuzca, a to vlakem nebo pěšky. Případně jedou kus autobusem a pak zase využívají železniční dopravu nebo se vypraví na pěší túru.
