Paříž - Pařížská nemocnice La Pitié-Salpêtrière je proslulá svou nezvyklou specializací: přijímá v průměru třikrát více pacientů se střelnými zraněními než jiné kliniky ve Francii.
Na oběti střelby se totiž zaměřuje. I proto skončilo tolik lidí z koncertu v sále Bataclan právě tady, píše francouzský list Le Monde.
Při masakru v Bataclanu teroristé zabili nejméně 89 lidí. Desítky dalších zranili. O mnohé životy lékaři z La Pitié-Salpêtrière stále bojují.
"Někteří z raněných k nám byli dovezeni ve stavu, kdy smrt mohla nastat ve velmi krátkém čase," cituje Le Monde vedoucího anesteziologa Mathieua Rauxe. Stav několika pacientů, které nemocnice po pátečních atentátech přijala, zůstává nadále kritický.
Ponorka, která se musí rychle potopit pod hladinu
Klinika La Pitié-Salpêtrière přijala bezprostředně po útocích celkem 52 zraněných. Dvacet pět z nich bylo ve velmi vážném stavu. Mnozí museli být okamžitě operováni.
Nemocnice má deset operačních sálů, všechny byly využity na maximum. "Operovali jsme celou noc," zdůraznil Raux. "Nejdříve nejurgentnější případy, pak ty, kteří na tom byli lépe. Operace pokračovaly až do sobotního večera 14. listopadu," řekl Le Mondu.
Na sálech byla nepřetržitě přítomna až stovka chirurgů, anesteziologů a dalších specialistů. "Vzhledem k takřka válečnému stavu jsme byli nuceni mobilizovat obrovské lidské a materiální zdroje. Bylo to jako v ponorce, která se musí urychleně potopit pod hladinu," vysvětlil vedoucí anesteziolog.
"Od doby, kdy jsme se dozvěděli, že k nám vezou pacienta ve velmi vážném stavu, až do okamžiku, kdy byl přijat na jednotku intenzivní péče, uplynulo v pátek něco mezi 40 a 60 minutami," popsal Raux v rozhovoru pro Le Monde. "V jedenáct hodin jsme přijali prvních šest zraněných, další zakrátko následovali."
Chirurgie jako za války
Specializované týmy se rychle shromáždily také v nemocnici Lariboisière, která leží přímo v oblasti, kde se útoky odehrály.
"Přijali jsme hodně lidí z Bataclanu," uvedl profesor Rémy Nizard, odborník na ortopedickou chirurgii. "U nás to bylo dvacet těžce zraněných lidí, tři desítky pak přijala Saint-Louis, která je hned naproti restauraci Le Petit Cambodge. Byla to zranění horních končetin, ale i hlavy a krku a v některých případech se jednalo o vážná poranění oka s hrozbou ztráty zraku. Další měli zasaženu stehenní či pažní kost."
Podle Nizarda bylo na první pohled patrné, že zranění způsobily projektily s velmi vysokou kinetickou energií. Řada zranění byla charakteru neurologického, kdy existuje nebezpečí, že pacienti sice přežijí, některé jejich tělesné funkce ale budou omezeny, či dokonce vážně narušeny.
"Tohle byl ten druh chirurgie, s jakým se setkáváme za války," popsal Nizard Le Mondu. "Připomíná mi to scény z Rue de Rennes z roku 1986. Teď jsme ovšem lépe organizovaní nežli tehdy," dodal.
Na Rue de Rennes zahynulo v roce 1986 při explozi bomby před obchodem s levným textilem sedm osob. Atentát měly tehdy na svědomí takzvaný Výbor pro solidaritu s arabskými politickými vězni a ze Středního východu.
